Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou

Bílovice nad Svitavou (německy Bilowitz) se nachází cca 5 km jižně od Adamovova, při řece Svitavě. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400. Severovýchodně od Sokolovny se v lokalitě "Hradisko" nachází ostrožna s někdejším hradiskem, v němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky z mladší doby kamenné a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné.

Díky své poloze, nedaleko severních částí města Brna, se obec těšila velké oblíbenosti měšťanů. Stavěli si zde honosné vily a často zde i pobývali významní umělci. Jezdíval sem a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdenka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček.

Nedaleko obce se také nachází Liduščin památník, připomínající místo, kde Rudolf Těsnohlídek před Štědrým dnem roku 1919 nalezl s přáteli na tomto místě odložené děvčátko. V návaznosti na tuto příhodu se nedaleko místa nachází další památník – památník prvního vánočního stromu.

Zajímavosti v obci

• kostel svatého Cyrila a Metoděje – byl vystavěný v roce 1909 dle projektu architekta Antonína Blažka v pozdně historizujícím stylu, který kombinuje novogotiku s prvky secese a moderny. Posvěcen byl 20. července 1913 bystrckým děkanem Juliem Koubkem. V kostele je umístěna socha svatého Václava z 2. poloviny 17. století. V dubnu 1945 byl kostel částečně poničen ostřelováním vesnice sovětskými vojsky. Od 3. května 1958 je kulturní památkou.
• Památník padlým bílovickým občanům v první světové válce – nachází se na ostrůvku vytvořeném Svitavou a Mlýnským náhonem. Byl zde vztyčen Sokolem již v roce 1915 na podnět Rudolfa Těsnohlídka.
• Památník padlým bílovickým občanům ve druhé světové válce – skromný památníček nechala obec postavit na stejném ostrůvku jako památník obětem první světové války.
• památník Miroslava Tyrše – taktéž umístěn na Mlýnským ostrově.
• památník S. K. Neumanna – stojí v těsné blízkosti Sokolovny. Pod podstavcem s Neumannovou bustou je vytesána čtyřveršová strofa z Knihy lesů vod a strání.
• památník Rudolfa Těsnohlídka
• myslivna U lišky Bystroušky
• kaple svatého Jana Nepomuckého
• mlýn Koudelka – umístěn na Mlýnským ostrově.
• Sokolovna – v roce 1926 postavená budova, která dnes slouží především jako hostinec.
• několik významných vil a rodinných domů, které jsou vyhlášeny kulturními památkami

Zajímavosti v okolí

• U Lidušky – v roce 2021 postavená rozhledna na kopci nad Bílovicemi nad Svitavou.
• Těsnohlídkovo údolí
• Liduščin památník
• Památník prvního vánočního stromu
• Obřany
• Studánka Leoše Janáčka

Osobnosti

• Bohumír Čermák (1882–1961) – architekt,
• Lukáš Endl (2003) – fotbalista
• Vladimír Henzl (1910–1978) – český spisovatel, překladatel, publicista a diplomat,
• Ludmila Chybíková (1918–1997) – Těsnohlídkova Liduška, kterou nalezl Rudolf Těsnohlídek opuštěnou v lese u Bílovic,
• Hana Kramperová (1888–1969) – operní pěvkyně, sopranistka,
• František Koudelka (1896–1976) – malíř, ilustrátor, grafik a sochař,
• Jan Lata (1977) – český státní zástupce a trvalý jáhen,
• Aleš Máchal (1952) – ekopedagog, spoluzakladatel a první ředitel školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka
• Stanislav Kostka Neumann (1875–1947) – novinář, spisovatel, básník, kritik a překladatel,
• Milan Pavlík (1923–2012) – scénárista,
• Jan Rybář (1931–2021) – kněz,
• Věra Sládková (1927–2006) – básnířka, prozaička a dramatička,
• Bořivoj Srba (1931–2014) – teatrolog, divadelní historik, teoretik a kritik, dramaturg a pedagog,
• Metoděj Šebela (1915–1943) – příslušník 311. československé bombardovací peruti RAF,
• Rudolf Těsnohlídek (1882–1928) – spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel.