(založena nová stránka s textem „náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu '''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněn…“) |
(rozšíření) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:CHKO (Moravský kras).JPG|náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu]] | [[Soubor:CHKO (Moravský kras).JPG|náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu]] | ||
'''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován [[Punkva|Punkvou]], [[Křtinský potok|Křtinským potokem]] a [[Říčka|Říčkou]] do [[Svitava|Svitavy]] a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]]. | '''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. | ||
Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován [[Punkva|Punkvou]], [[Křtinský potok|Křtinským potokem]] a [[Říčka|Říčkou]] do [[Svitava|Svitavy]] a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]]. | |||
== Geologie a krasové jevy == | |||
Moravský kras je jedním z nejvýznamnějších krasových území ve střední Evropě. Je známý svými hlubokými propadlinami, podzemními říčními systémy a především jeskyněmi. Mezi nejznámější patří [[Punkevní jeskyně]], která je součástí jedinečného podzemního systému. V této jeskyni se nachází i propast [[Macocha]], která je nejhlubší propastí svého druhu ve střední Evropě, s hloubkou přes 138 metrů. Další významné jeskyně zahrnují [[Výpustek]], [[Kateřinská jeskyně|Kateřinskou jeskyni]] a jeskyni Balcarka. | |||
== Fauna a flora == | |||
Moravský kras je bohatý na rozmanité druhy rostlin a živočichů. Oblast je domovem mnoha chráněných a ohrožených druhů. V oblasti Moravského krasu v posledních letech hnízdí sokol stěhovavý. V jeskyních hojně zimuje například netopýr velký. V lesích Moravského krasu rostou různé druhy orchidejí, které jsou chráněny zákonem. Typickým biotopem oblasti jsou bukové lesy a skalní stepi, které poskytují útočiště pro mnoho druhů hmyzu, ptáků a drobných savců. | |||
== Historie a kultura == | |||
Historie osídlení Moravského krasu sahá až do pravěku, kdy zde žili lovci a sběrači. Doklady jejich přítomnosti se našly v několika jeskyních, včetně jeskyně Kůlna, kde byly objeveny kosterní pozůstatky a nástroje z doby kamenné. V průběhu staletí se oblast stala významným centrem těžby vápence a výroby vápna, což je patrné i na mnoha historických stavbách a technických památkách v okolí. | |||
== Turistika a rekreace == | |||
Moravský kras je oblíbeným cílem turistů z celého světa. Nabízí širokou škálu turistických tras a naučných stezek, které vás provedou nejkrásnějšími částmi této oblasti. Mezi nejznámější patří procházky kolem propasti Macocha, plavby na lodičkách v jeskyni Punkva, nebo výlet na zámek Rájec nad Svitavou. Pro milovníky cyklistiky je zde mnoho značených cyklotras, které vedou malebnými vesnicemi a nádhernou přírodou. | |||
== Ochrana přírody == | |||
Ochrana přírody je v Moravském krasu na prvním místě. V roce 1956 byla na části Moravského krasu vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]]. Oblast je rozdělena do několika zón s různými stupni ochrany, aby bylo zajištěno zachování její biologické rozmanitosti a přírodních krás. Správa CHKO spolupracuje s místními obcemi a organizacemi na projektech zaměřených na udržitelné hospodaření a ochranu životního prostředí. | |||
== Dělení == | == Dělení == | ||
* ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej. | * ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí [[Macocha|Macochou]], dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej. | ||
* ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství. | * ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství. | ||
* ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna. | * ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna. | ||
[[Kategorie:Moravský kras]] | [[Kategorie:Moravský kras]] | ||
Aktuální verze z 30. 10. 2024, 13:31
Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice.
Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.
Geologie a krasové jevy
Moravský kras je jedním z nejvýznamnějších krasových území ve střední Evropě. Je známý svými hlubokými propadlinami, podzemními říčními systémy a především jeskyněmi. Mezi nejznámější patří Punkevní jeskyně, která je součástí jedinečného podzemního systému. V této jeskyni se nachází i propast Macocha, která je nejhlubší propastí svého druhu ve střední Evropě, s hloubkou přes 138 metrů. Další významné jeskyně zahrnují Výpustek, Kateřinskou jeskyni a jeskyni Balcarka.
Fauna a flora
Moravský kras je bohatý na rozmanité druhy rostlin a živočichů. Oblast je domovem mnoha chráněných a ohrožených druhů. V oblasti Moravského krasu v posledních letech hnízdí sokol stěhovavý. V jeskyních hojně zimuje například netopýr velký. V lesích Moravského krasu rostou různé druhy orchidejí, které jsou chráněny zákonem. Typickým biotopem oblasti jsou bukové lesy a skalní stepi, které poskytují útočiště pro mnoho druhů hmyzu, ptáků a drobných savců.
Historie a kultura
Historie osídlení Moravského krasu sahá až do pravěku, kdy zde žili lovci a sběrači. Doklady jejich přítomnosti se našly v několika jeskyních, včetně jeskyně Kůlna, kde byly objeveny kosterní pozůstatky a nástroje z doby kamenné. V průběhu staletí se oblast stala významným centrem těžby vápence a výroby vápna, což je patrné i na mnoha historických stavbách a technických památkách v okolí.
Turistika a rekreace
Moravský kras je oblíbeným cílem turistů z celého světa. Nabízí širokou škálu turistických tras a naučných stezek, které vás provedou nejkrásnějšími částmi této oblasti. Mezi nejznámější patří procházky kolem propasti Macocha, plavby na lodičkách v jeskyni Punkva, nebo výlet na zámek Rájec nad Svitavou. Pro milovníky cyklistiky je zde mnoho značených cyklotras, které vedou malebnými vesnicemi a nádhernou přírodou.
Ochrana přírody
Ochrana přírody je v Moravském krasu na prvním místě. V roce 1956 byla na části Moravského krasu vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Oblast je rozdělena do několika zón s různými stupni ochrany, aby bylo zajištěno zachování její biologické rozmanitosti a přírodních krás. Správa CHKO spolupracuje s místními obcemi a organizacemi na projektech zaměřených na udržitelné hospodaření a ochranu životního prostředí.
Dělení
- Severní část - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v Pustém žlebu a Suchém žlebu. Mezi Novými Dvory a hradem Blansekem je chráněná lipová alej.
- Střední část - je odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadání–Býčí skála. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně Výpustek, která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou Kostelík a Jáchymka, poblíž které stojí Stará huť s muzeem železářství.
- Jižní část - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.