(založena nová stránka s textem „náhled|alt=Obraz Hugovy hutě z roku 1840|Obraz Hugovy hutě z roku 1840 náhled|alt=Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě|Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě '''Hugova huť''' byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnický potok|Jedovni…“)
 
m (úprava odstavců)
 
Řádek 6: Řádek 6:
Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.
Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.


Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název "Ve Struskách". V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název „Ve Struskách“. V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena. Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
 
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena.
 
Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
 
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.


[[Kategorie:Hugova huť]]
[[Kategorie:Hugova huť]]

Aktuální verze z 1. 10. 2024, 09:54

Obraz Hugovy hutě z roku 1840
Obraz Hugovy hutě z roku 1840
Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě
Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě

Hugova huť byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnickém potoku.

Historie

Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.

Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název „Ve Struskách“. V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.

Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena.

Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku Floriánek. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.

Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.