(založena nová stránka s textem „náhled|Hrádek u Babic '''Hrádek u Babic''' (někdy též místně jako '''Hrádek u Býčí skály''' či '''Hrádek ve Vaječníku''') se nachází na ostrožně mezi obcí Babice nad Svitavou a Býčí skálou v Křtinském údolí. V těsné blízkosti hrádku vede tzv. Vaječníkem žlutá turistická značka. O hradu se ví velmi málo, neexistují žádné doch…“)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 2: Řádek 2:
'''Hrádek u Babic''' (někdy též místně jako '''Hrádek u Býčí skály''' či '''Hrádek ve Vaječníku''') se nachází na ostrožně mezi obcí [[Babice nad Svitavou]] a [[Býčí skála|Býčí skálou]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. V těsné blízkosti hrádku vede tzv. [[Vaječník]]em žlutá turistická značka. O hradu se ví velmi málo, neexistují žádné dochované listiny. Odborníci odhadují výstavbu hradu na konci 13. století. Jeho existence může být také spojována v souvislosti s těžbou a zpracováním železné rudy v jeho okolí. Lokalita leží na katastrálním území obce Babice nad Svitavou. Vzhledem k tomu, že se přímo v obci nacházela tvrz, vypálená roku 1645 švédskými vojsky, je pro rozlišení tato lokalita nazývána jako Hrádek u Babic.
'''Hrádek u Babic''' (někdy též místně jako '''Hrádek u Býčí skály''' či '''Hrádek ve Vaječníku''') se nachází na ostrožně mezi obcí [[Babice nad Svitavou]] a [[Býčí skála|Býčí skálou]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. V těsné blízkosti hrádku vede tzv. [[Vaječník]]em žlutá turistická značka. O hradu se ví velmi málo, neexistují žádné dochované listiny. Odborníci odhadují výstavbu hradu na konci 13. století. Jeho existence může být také spojována v souvislosti s těžbou a zpracováním železné rudy v jeho okolí. Lokalita leží na katastrálním území obce Babice nad Svitavou. Vzhledem k tomu, že se přímo v obci nacházela tvrz, vypálená roku 1645 švédskými vojsky, je pro rozlišení tato lokalita nazývána jako Hrádek u Babic.


Martin Golec předpokládá, že hrádek mohl být vystavěn při realizaci Vranovsko-křtinského areálu, případně jeho původní zbytky mohly být upraveny pro romantizaci lokality. Z hrádku mohl být výhled na jeskyni Kostelík, která se nachází na druhé straně údolí.
Právě výše zmíněná absence jakýchkoliv dobových materiálů k hradu vedla Martina Golce k domněnce, že hrad jako takový mohl být vytvořen teprve v 19. století jako jeden z okrášlovacích projektů v Křtinském údolí při budování [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál|Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu]]. Nevylučuje však ani dodatečnou romantizaci stavby, která by zde mohla být déle. Tuto přestavbu měl učinit, podobně jako na Novém hradě, Josef Hardmuth.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
* GOLEC, Martin. ''Hrádek u Babic – hrad nebo umělá zřícenina?''. [cit. 2024-06-28]. Dostupné z: [https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=518 https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=518].
* ŘEZÁČ, Roman. ''Hrad Babice'' [online]. [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: [http://www.hrady.cz/?OID=2414]
* GOLEC, Martin. ''Hrádek u Babic – hrad nebo umělá zřícenina?''. [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: [https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=518 https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=518].


[[Kategorie:Hrádek u Babic]]
[[Kategorie:Hrádek u Babic]]

Aktuální verze z 28. 6. 2024, 05:59

Hrádek u Babic

Hrádek u Babic (někdy též místně jako Hrádek u Býčí skály či Hrádek ve Vaječníku) se nachází na ostrožně mezi obcí Babice nad Svitavou a Býčí skálou v Křtinském údolí. V těsné blízkosti hrádku vede tzv. Vaječníkem žlutá turistická značka. O hradu se ví velmi málo, neexistují žádné dochované listiny. Odborníci odhadují výstavbu hradu na konci 13. století. Jeho existence může být také spojována v souvislosti s těžbou a zpracováním železné rudy v jeho okolí. Lokalita leží na katastrálním území obce Babice nad Svitavou. Vzhledem k tomu, že se přímo v obci nacházela tvrz, vypálená roku 1645 švédskými vojsky, je pro rozlišení tato lokalita nazývána jako Hrádek u Babic.

Právě výše zmíněná absence jakýchkoliv dobových materiálů k hradu vedla Martina Golce k domněnce, že hrad jako takový mohl být vytvořen teprve v 19. století jako jeden z okrášlovacích projektů v Křtinském údolí při budování Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu. Nevylučuje však ani dodatečnou romantizaci stavby, která by zde mohla být déle. Tuto přestavbu měl učinit, podobně jako na Novém hradě, Josef Hardmuth.

Zdroje