(založena nová stránka s textem „náhled|alt=Obraz Hugovy hutě z roku 1840|Obraz Hugovy hutě z roku 1840 náhled|alt=Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě|Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě '''Hugova huť''' byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnický potok|Jedovni…“) |
m (úprava odstavců) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739. | Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739. | ||
Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název | Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název „Ve Struskách“. V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa. | ||
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena. Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů. | |||
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena. | |||
Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů. | |||
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu. | Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu. | ||
[[Kategorie:Hugova huť]] | [[Kategorie:Hugova huť]] | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2024, 09:54


Hugova huť byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnickém potoku.
Historie
Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.
Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název „Ve Struskách“. V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena.
Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku Floriánek. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.