(založena nová stránka s textem „náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu '''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněn…“) |
(→Dělení) |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Dělení == | == Dělení == | ||
* ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej. | * ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí [[Macocha|Macochou]], dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej. | ||
* ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství. | * ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství. | ||
* ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna. | * ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna. | ||
[[Kategorie:Moravský kras]] | [[Kategorie:Moravský kras]] | ||
Verze z 26. 6. 2024, 19:56
.JPG)
Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.
Dělení
- Severní část - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v Pustém žlebu a Suchém žlebu. Mezi Novými Dvory a hradem Blansekem je chráněná lipová alej.
- Střední část - je odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadání–Býčí skála. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně Výpustek, která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou Kostelík a Jáchymka, poblíž které stojí Stará huť s muzeem železářství.
- Jižní část - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.