({{Chybí obrázek}}) |
(citace) |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto: | V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto: | ||
<blockquote> | |||
''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920) | ''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920) | ||
</blockquote> | |||
Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko|Blanska]] k [[Macocha|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku: | Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko|Blanska]] k [[Macocha|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku: | ||
<blockquote> | |||
''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921) | ''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921) | ||
</blockquote> | |||
Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován. | Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován. | ||
[[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]] | [[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]] | ||
Aktuální verze z 26. 4. 2026, 09:49
 Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku. |
Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející Křtinským údolím.
Historie
V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z Adamova podél Křtinského potoka ke Křtinám a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:
„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“ (Lidové noviny, 7. července 1920)
Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes Vilémovice a Suchým žlebem ke Skalnímu mlýnu, kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z Blanska k Macoše a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:
„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“ (Lidové noviny, 3. března 1921)
Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.