Kvasarka

Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.

Kvasarka byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva. Stroj určený pro pět jezdců se stal symbolem jedné generace místních nadšenců. Během deseti let podnikl řadu výprav po České republice i do zahraničí a propojil sportovní aktivity, turistiku a společenská setkávání.

Historie

Myšlenka na stavbu vlastní vícemístné koloběžky se zrodila na počátku 90. let. Kamil Vašíček tehdy v Boleradicích na Břeclavsku objevil podobný stroj, který si tamní nadšenci zhotovili již v 80. letech. Následovalo dopisování s jeho majitelem, od něhož se podařilo získat podrobné konstrukční plány i cenné rady. Ty se později staly důležitým podkladem pro stavbu adamovské koloběžky.

Po několika letech příprav a práce byla Kvasarka dokončena v roce 1998. Její autoři následně navázali spolupráci s pivovarem Černá Hora. Samotný název stroje odkazoval na nové pivo tohoto pivovaru a vhodně tak vystihoval charakter celého projektu.

Slavnostní křest se uskutečnil v květnu 1998 v Brně na veletrhu Pivex. Kmotrem koloběžky se stal ředitel pivovaru Černá Hora ing. Ivo Štorek. Od této chvíle začali členové Sdružení přátel piva podnikat s Kvasarkou spanilé jízdy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Hlavní každoroční akcí se stala vícedenní Kvasarka Tour, jejímž cílem bylo během několika dnů překonat co největší vzdálenost.

Kvasarka Tour (1998–2007)

První výprava se uskutečnila již v roce 1998 a od té doby se Kvasarka Tour konala každoročně. Trasy vedly napříč různými částmi republiky a v některých ročnících zasáhly také do zahraničí.

Celkem se uskutečnilo deset ročníků této putovní akce:

1998 (7.–16. srpna) – trasa z Mikulovic, hraničního přechodu s Polskem v Jeseníkách, do Mikulova. Celková délka činila 393,5 km.
1999 (5.–15. srpna) – cesta z Třince do Znojma v délce 426,5 km.
2000 (27. července–5. srpna) – trasa z Hrádku nad Nisou do Znojma, dlouhá 434,5 km.
2001 (1.–11. srpna) – nejprve účast na 5. Mezinárodním pivním festivalu v Berlíně, který probíhal od 1. do 5. srpna. Následně, od 6. srpna, pokračovala výprava z Hracholusk u Plzně do Adamova. Trasa měřila 363 km.
2002 (19.–27. července) – cesta z Brumova do Adamova v délce 338,5 km.
2003 (28. července–4. srpna) – trasa z Prahy do Adamova, dlouhá 333 km.
2004 (24.–30. července) – výprava z vrcholu Černá hora (1299 m n. m.) do Adamova.
2005 (23.–31. července) – různé trasy po jižních Čechách.
2006 (21.–29. července) – cesta z Liptovského Hrádku do Bratislavy v délce 330 km.
2007 (19.–27. července) – trasa z Třince do Adamova.

Po uskutečnění desátého ročníku v roce 2007 byla aktivita ukončena. Kvasarka následně přestala sloužit svému původnímu účelu a byla odstavena v areálu pivovaru Černá Hora. Později byla z areálu odstraněna a pravděpodobně sešrotována.

Technické parametry a konstrukce

Kvasarka byla nejen netradičním dopravním prostředkem, ale také zajímavým technickým projektem. Její konstrukce byla uzpůsobena pro přepravu pěti osob a využívala řadu upravených součástí ze starších dopravních prostředků.

Základní rozměry stroje byly následující:

Délka 4,45 m
Největší šířka 1,65 m
Výška 1,15 m
Hmotnost 175 kg
Rozchod zadních kol 0,95 m
Počet jezdců 5
Maximální dosažená rychlost 83 km/h

Posádku tvořilo pět osob s rozdělenými úkoly. Jeden jezdec zastával funkci řidiče a zajišťoval řízení stroje, další dva byli umístěni ve střední části a zbývající dva vzadu. Ostatní koloběžci stáli po stranách konstrukce, kde měli k dispozici stupačky a úchyty pro ruce. Při jízdě z kopce mohli z bezpečnostních důvodů a také kvůli lepší aerodynamice využívat provizorní sedátka.

Při stavbě byly použity upravené součásti starších dopravních prostředků. Významnou část tvořily také komponenty z motocyklu Jawa 250. Z tohoto stroje pocházela například přední a obě zadní kola, blatník předního kola, čelní maska, řídítka nebo teleskopy a další díly.

Koloběžka byla vybavena přední i zadní bubnovou brzdou. Řidič měl k dispozici tachometr, zatímco v zadní části konstrukce byla umístěna baterie zajišťující napájení elektrického vybavení. To zahrnovalo přední a zadní osvětlení, směrová světla, brzdové světlo, rádio a klakson.

Zajímavým prvkem byla také zadní část stroje, kde se nacházel vyjímatelný kruhový stolek. Při zastávkách jej bylo možné využít k umístění slunečníku.

Rekordní rychlost a nejvyšší dosažená nadmořská výška

Během svých cest dosáhla Kvasarka také několika zajímavých výkonů. Nejvyšší zaznamenaná rychlost činila 83 km/h. Té bylo dosaženo 20. září 1998 při jízdě mezi obcemi Lipůvka a Nuzířov.

Nejvyšší nadmořské výšky 1299 metrů dosáhla koloběžka v roce 2004 na vrcholu Černé hory v Krkonoších, odkud následně vedla jedna z tras Kvasarka Tour do Adamova.

Konec jedné adamovské kapitoly

Kvasarka představovala neobvyklý projekt, který spojil technickou zručnost, cestovatelské nadšení a přátelství členů adamovského Sdružení přátel piva. Během deseti ročníků Kvasarka Tour se její posádka vydala na stovky kilometrů dlouhé cesty a zanechala za sebou řadu zážitků a vzpomínek.

Ačkoli se samotný stroj pravděpodobně nedochoval, Kvasarka zůstává zajímavou součástí novodobé historie Adamova a připomínkou nápaditého projektu místních nadšenců.

Zdroje

Vzpomínky Kamila Vašíčka
Propagační letáčky Kvasarky