Židé v Adamově

Židé v Adamově tvořili v Adamově na konci 19. a počátku 20. století nepočetnou menšinu.

Jednotlivé rodiny

Frischovi a Friedovi

Již v roce 1869 je v domě čp. 20 uváděn Sim(e)on Frisch (narozen 18. prosince 1837 v Rozhrání) s manželkou Theresii, též Rosi (narozena 28. února 1846 v Boskovicích). V tomto roce je u Simona Frische zaznamenáno povolání prodejce smíšeného zboží.

Při sčítání obyvatelstva v letech 1880 a 1890 jsou manželé Frischovi uváděni v domě čp. 49, v pozdějším tzv. Šumberově hostinci v Obchodní ulici. V té době se objekt označoval jako U Fryšů. V roce 1890 je u Simona Frische kromě hostinského uvedeno také zaměstnání výrobce rosoglia, italského druhu likéru.

Dne 3. května 1875 se manželům Frischovým v Adamově narodila dcera Gisela. Ta se 2. února 1896 v Adamově provdala za Arnolda Frieda (narozen 26. dubna 1865 v Boskovicích), cestujícího u Aloise Reismana, velkoobchodníka s vínem. Dne 3. března 1897 se jim v Adamově narodil syn Bruno. Ještě v roce 1900 jsou všichni uváděni v domě čp. 49.

Při sčítání obyvatelstva v roce 1910 již v domě čp. 49 žádní Židé uvedeni nejsou, přestože jako majitel objektu je nadále zapsán Simon Frisch. Ten zemřel v Adamově dne 2. srpna 1919. Jeho manželka Theresie zemřela v Brně dne 19. února 1919. Oba byli pohřbeni na Židovském hřbitově v Brně.

Rodina Friedových pravděpodobně bydlela od roku 1917 v Brně, na Masarykově ulici. Syn Bruno zemřel jako student obchodní akademie dne 26. ledna 1920 na tuberkulózu a byl pohřben do hrobu svých prarodičů na Židovském hřbitově. Osud Arnolda Frieda není znám. Gisela Friedová je v roce 1921 uváděna na uvedené adrese již sama.

Dne 29. března 1942 byla Gisela Friedová zařazena do transportu z Brna do Terezína. Odtud byla 27. dubna 1942 deportována do tranzitního ghetta Izbica. Konce druhé světové války se nedožila.

Gottliebovi

Další židovskou rodinou usazenou v Adamově byli Gottliebovi. Při sčítání obyvatelstva v letech 1890 a 1900 jsou uváděni v domě čp. 20 Leopold Gottlieb (narozen 1. listopadu 1855 v Chrastové Lhotě), který v Adamově pobýval od roku 1874, s manželkou Josefine (narozena 25. května 1861 v Biskupicích), jež se do Adamova přistěhovala roku 1882.

Dne 15. února 1883 se manželům v Adamově narodila dcera Johanna. Společně s rodinou žila také Leopoldova matka Betti Kantorová (narozena 3. června 1817). Ta zemřela 21. února 1907 v Brně, což naznačuje, že se rodina do moravské metropole přestěhovala ještě před tímto datem, a zde byla pohřbena na Židovském hřbitově.

Leopold Gottlieb zemřel 27. července 1908, jeho manželka Josefine pak 5. ledna 1912. Oba jsou pohřbeni ve společném hrobě na Židovském hřbitově v Brně.

Fischlovi

Při sčítání obyvatelstva v roce 1890 jsou v druhém bytě domu čp. 49 uváděni manželé Bernhard Fischl (narozen roku 1849 v Lažanech) a Sofie Fischlová (narozena 10. července 1850 v Boskovicích).

Společně s nimi byly v bytě žily jejich děti Mathilde (narozena 7. července 1878 v Boskovicích), Wilhelm (narozen 2. února 1880 v Boskovicích), Alfred (narozen 15. února 1881 v Blansku), Berta (narozena 12. srpna 1884 v Blansku), Julius (narozen 18. února 1888 v Blansku) a také Rafael Stefansky (narozen 1812 v Boskovicích), otec Sofie Fischlové.

Osud rodičů i Rafaela Stefanského se nepodařilo dohledat. Všechny děti rodiny Fischlových však byly během druhé světové války deportovány. Mathilde, Alfred, Berta a Julius byli dne 12. února 1941 odtransportováni z Brna do Terezína a následně 1. září 1942 do Rigy. Wilhelm byl dne 23. března 1942 deportován z Brna do Terezína a následně 13. června 1942 do vyhlazovacího tábora Sobibor. Žádný se konce války nedožil.

Körbelovi

Poslední dosud dohledanou židovskou rodinou žijící v Adamově byla rodina Karla Körbela (narozen 31. prosince 1879 ve Vlkavě). Do Adamova přišel 15. května 1919 a s rodinou bydlel v domě čp. 62, dnes již neexistující Schöllerově vile. Jeho zaměstnání je uváděno jako inspektor u Československých státních drah.

Manželka Margareta, též uváděná jako Greta či Markéta (narozena 18. února 1896), porodila dne 21. září 1919 v Adamově syna Georga, který bydlel v roce 1939 v Praze.

Karel a Margareta Körbelovi byli dne 5. prosince 1941 deportováni z Brna do Terezína a dne 28. října 1944 odtud do Osvětimi, kde oba zahynuli. Jejich syn Georg byl dne 10. srpna 1942 deportován z Prahy do Terezína a následně 19. října 1944 do Osvětimi. Ani on se konce války nedožil.

Jednotlivci

Karel Engelmann (příjmení uváděno též Engelman) se narodil 8. února 1854 v Bosonohách. V Adamově pobýval v domě čp. 81 a pracoval jako správce parní pily. Zemřel 9. února 1927 v Brně a byl zde pohřben na Židovském hřbitově.

V roce 1933 byl ve vranovském lese u Adamova nalezen oběšený muž. Jeho tělo bylo objeveno 10. června 1933 a podle odhadu ukončil svůj život přibližně měsíc předtím. Pohřben byl 12. června 1933 na adamovském Starém hřbitově. Dodatečně bylo zjištěno, že se jednalo o Žida Waltera Spielmanna, narozeného 12. října 1911 v polském Bielsku, obchodního příručího působícího v Brně.

Závěr

Přestože židovská komunita v Adamově nikdy nepatřila k početným, její příslušníci se výrazně podíleli na místním hospodářském a společenském životě. Osudy jednotlivých rodin odrážejí širší dějinné souvislosti – od postupné asimilace a přesunů do větších měst až po tragický konec způsobený nacistickou perzekucí během druhé světové války.

Dochované archivní záznamy, matriky a sčítací operáty dnes představují často jediné svědectví o lidech, jejichž životy byly s Adamovem po určitou dobu úzce spjaty a jejichž paměť si zaslouží být zachována.