Busta Tomáše Garrigua Masaryka (1850–1937), prvního československého prezidenta, kterou vytvořil akademický sochař Václav Hynek Mach (1882–1958), byla roku 1947 odhalena v Jedovnicích.
Historie
Myšlenka postavit v Jedovnicích pomník prvnímu československému prezidentovi vznikla po druhé světové válce. Československá strana národně socialistická se jednomyslně usnesla na jeho zhotovení a sochu zadala slévárně uměleckých věcí Františka Jakubce v Blansku. Autorem návrhu a modelu byl akademický sochař Jan Mach z Brna.
Socha byla odlitá z uměleckého bronzu, na který členové strany shromáždili asi 300 kg barevných kovů. Celkové náklady činily 98 000 Kč a byly pokryty z prostředků organizace – zejména z výtěžků letního karnevalu a z veřejné sbírky.
Podstavec pomníku pocházel z křtinského kamenolomu a byl do něj uložen pamětní list s dobovými dokumenty. Zajímavostí je, že v době odhalení měla národně socialistická strana v Jedovnicích jen 32 členů a 10 žen, čímž byla nejslabší stranou v obci. Většina prací byla provedena svépomocí členů.
Slavnostní den začal již dopoledne. Na náměstí u sochy K. Havlíčka Borovského byl slavnostně přivítán hlavní host – ministr školství a osvěty dr. Jaroslav Stránský.
Ministra oficiálně přivítali:
- za Místní národní výbor předseda Antonín Kovařík,
- za obecnou školu Jaroslav Řezníček,
- za měšťanskou školu ředitel Metoděj Kovář,
- za místní školní radu předseda Josef Nezval,
- za osvětovou radu předseda František Burian,
- velitel četnické stanice p. Jílek a major v. v. Richard Bestr.
Na hranicích katastru u Dolní pily uvítala ministra mládež a zástupce státních lesů Ing. Vojtěch Česaný z Brna. Dívky v národních krojích – Helena Kotasová, Marie Kupková, Růžena Martínková a Marie Kubešová – předaly podle staročeského zvyku chléb a sůl.
Odpoledne v 13:30 vyšel průvod o více než 1 000 účastnících od kamnářství k parčíku před lékárnou, kde byla socha postavena. Na slavnosti se sešlo přes 2 000 lidí. Slavnost zahájil Metoděj Šebela.
Hlavní projev pronesl ministr Stránský, který připomněl Masarykův život a dílo. Následovalo odhalení sochy za zvuku písně „Teče voda, teče“. Předseda národně socialistické strany v Jedovnicích Robert Tříska poté předal pomník obci do opatrování předsedovi MNV Antonínu Kovaříkovi.
Již v roce 1956 socha z Jedovnic beze stopy zmizela. Podle pamětníků byla v noci odříznuta a na podstavci zůstaly jen bronzové boty. Tento obraz připomíná situaci u pískovcové sochy Masaryka v Rudce u Kunštátu, kde po násilném odstranění zůstaly jen obří boty.
Krátce nato byl v Jedovnicích odstraněn i samotný podstavec. O tom, kdo odstranění nařídil, se v oficiálních dokumentech nedochovaly žádné zprávy.
Po sametové revoluci v roce 1989 začali občané pátrat po zbytcích pomníku. Podstavec byl nakonec objeven na dvoře bývalého panského dvora „Na Kopci“ a v únoru 1990 znovu postaven na své původní místo – do parku za fotbalovým hřištěm.
Dne 4. března 1990 se u podstavce konala vzpomínková slavnost. Projev přednesl Ing. Felix Kuba (č. 270) a věnec položili Ludvík Tioka (č. 496) a bývalý učitel Jaroslav Řezníček (č. 306). Akci pořádali zástupci Československé strany socialistické.
Na jaře 1991 vznikla iniciativní skupina občanů ve složení:
- Ing. Felix Kuba (č. 270)
- František Zouhar (č. 232)
- Jiří Pokladník (č. 85)
- Jiří Roudný (č. 438)
Společně se členy obecního zastupitelstva vyzvali občany prostřednictvím obecního rozhlasu k finančním příspěvkům. U Československé státní spořitelny bylo založeno konto „Masaryk“.
Skupina se spojila se slévárenským mistrem Františkem Jakubcem z Blanska, který v roce 1947 odlil původní sochu, a s paní Jelínkovou z Brna, dcerou sochaře Jana Macha. Ukázalo se však, že původní model sochy byl zničen.
Řešení nabídla paní Jelínková – ve svém vlastnictví měla Machův model busty T. G. Masaryka. Tento model byl zapůjčen a odvezen do Umělecké kovolitecké dílny v Dolní Lhotě, kterou vedl pan Širůček.
Na jaře byla ve výkladní skříni domu č. 123 instalována výstava o historii pomníku, kterou připravila Anna Jandová (č. 531). Jaroslav Holub (č. 139) vypracoval studii obnovy parku, kde byla busta umístěna. Na úpravách parku se podíleli nezaměstnaní občané pod vedením obecního úřadu. Kulturní komise pod vedením Jana Jandy (č. 502) připravila slavnostní program.
Busta byla odlita z bronzu v hodnotě 66 000 Kčs. Občané přispěli částkou 28 406 Kčs.
Den předem, 12. září, proběhla v kulturním domě taneční zábava. V neděli dopoledne se konal žákovský turnaj v kopané.
Vlastní slavnost začala odpoledne v 14:00. Hosty přivítal starosta obce dr. Fránek v budově obecního úřadu. Do kroniky se zapsali hosté:
- Jindřich Kabát, ministr kultury ČR
- Stanislav Bělehrádek, ministr a předseda výboru pro hospodářskou soutěž
- poslanec ČNR Jaroslav Drápela
Po státní hymně následoval projev ministra Kabáta, který zdůraznil, že návrat Masaryka do veřejného života symbolizuje „napravení křivd a navrácení věcí do původního řádu“.
Poté oba ministři spolu se starostou bustu slavnostně odhalili. Hudebně doprovodila Olšověnka, pěvecký sbor Píseň a děti ze ZUŠ.
V kině pak proběhl kulturní program s vystoupením profesora Jaroslava Mezníka, předsedy Masarykovy společnosti v Brně, a poslance Drápely.
Pamětní listy byly předány významným hostům i občanům, kteří se zasloužili o obnovu pomníku či přispěli vysokou částkou – např. Ladislav Kostka (č. 529), Josef Pavlék (č. 25), Marie Kupková (č. 331), ale i pamětník původního odhalení Jaroslav Řezníček (č. 306) a František Musil (č. 119).
Zdroje
- PLCH, Josef. Pomník Tomáše Garrigua Masaryka v Jedovnický zpravodaj. 2014, č. 11–12, Jedovnice: Úřad městyse Jedovnice, s. 29–31.