| Kostel Narození Panny Marie | |
|---|---|
| |
| Kostel Narození Panny Marie společně s klášterem a hrobkou | |
| Účel stavby | kostel |
| Adresa | Kostel Narození Panny Marie, Vranov |
| Souřadnice | 49°18'32.363"N 16°36'44.611"E |
| Rok výstavby | 1630 |
| Architekt | Jan Maria |
| Současný majitel | Římskokatolická farnost Vranov u Brna |
| Web | https://farnostvranovubrna.cz/ |
Kostel Narození Panny Marie je římskokatolický poutní kostel ve Vranově, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě.
V letech 1617-1630 nechal Maxmilián z Lichtenštejna na původním místě dřevěného kostela postavit raně barokní kostel dle plánů jezuity J. Maria a brněnského stavitele Giovanni Giacoma Tencally. Pod chrámovou lodí se nachází hrobka rodu Lichtenštejnů. Kostel i hrobka jsou společně se zbytkem původního kláštera chráněny jako kulturní památka České republiky. Je farním kostelem vranovské farnosti.
Historie
Podle legendy se zde roku 1240 zjevila Panna Maria moravskému šlechtici Vilémovi, který (stižen oční vadou) zabloudil v hlubokém lese. Když se v úzkosti modlil k Matce Boží a prosil o záchranu, zjevila se mezi dvěma duby Svatá Panna a nejenže mu ukázala cestu, ale i uzdravila jeho oči. Soška Panny Marie v podobě, v jaké se zjevila, měla zůstat po zázraku mezi duby; Vilém pak nechal na místě postavit dřevěný kostelík, v němž sošku umístil. Místo rychle dosáhlo věhlasu, proto zde byl postaven zděný gotický kostel. Ani ten však poutníkům nedostačoval. Proto dne 17. června 1617 uzavřeli bratři Maxmilián a Karel z Lichtenštejna a stavitel Ondřej Erna smlouvu, podle které měl stavitel dřevěný mariánský kostelík zbourat a rum odvézt, vykopat základy nového kostela, vystavět kostel i s oltářem a provést štukatérské práce za obnos 3 500 tolarů, počítajíc po 60 kr. Pozořické panství mělo dodati ke stavbě 8 měřic žita, 60 beček piva, 80 mázů sádla a 400 liber sýra.
Plán na stavbu kostela vypracoval jezuita Jan Marie, který také řídil stavbu. Odstranění dřevěného kostela bylo provedeno v roce 1921 a ihned bylo započato s kopáním základů. Stavba byla přerušena válkou s Uhry. V roce 1930 byla stavba dokončena. Stolařské práce prováděli mistři Jan Münnich a Jiří Ander, oba z Mikulova, a malířské Vaentin Hinterholzer z Valtic. Hlavní oltář, zasvěcený Matce Boží, stál 250 zl., oba postranní, z nichž jeden byl zasvěcen sv. Františku z Pauly, stály celkem 200 zl. a k tomu obdrželi ještě 3 bečky piva, 3 misky soli, 15 mázů sádla, 3 měřice žita, hrách, kroupy a palivové dřevo. Další dva menší oltáře vybudoval mistr Jarolím Benno z Brna za 250 zl. a viktualie.
Roku 1647 postaveny uprostřed ještě dřevěné stolice a za knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna vystavěn také chór pro hudebníky, potřebné desky dodalo pozořické panství. Takto prostě zařízený kostel, bez maleb a obrazů, byl až do roku 1740, kdy byla provedena velká úprava kostela.
Roku 1634 započalo se se stavbou kláštera.
Gotická plastika Panny Marie je jednou z nejvzácnějších památek tohoto druhu na Moravě. Je naprosto mimořádná i svým provedením – nejde o klasickou Madonu s Ježíškem, ale Svatá Panna je vyobrazena bez dítěte jako dívka líbezné tváře v modrém šatě, v postoji pokorné modlitby, s ne zcela sepjatýma rukama.
Zdroje
- BERÁNEK, Vladimír. Vranov u Brna: historie a památky. Vranov u Brna: Obecní rada, 1940, s. 33. Dostupné také z: [1]