Lesnický Slavín je soubor památníků a studánek rozmístěných po území Školního lesního podniku Masarykův les Křiny mezi městy Brnem a Blanskem v Moravském krasu a jeho okolí. Tyto objekty jsou věnovány lesníkům či umělcům, ale i samotné přírodě a zvířatům. Mezi nejnavštěvovanější památníky patří například Máchův památník či Památník lesníků.
Na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny dnes najdeme přes sedmdesát objektů – památníky, studánky, ale také arboreta a naučné stezky. Prostor slouží nejen k tiché meditaci a turistice, ale i jako dějiště kulturních událostí: koncertů, vzpomínkových setkání nebo slavností vítání jara. Slavínem procházejí značené trasy KČT, cyklostezky i naučné stezky, a místa jako Adamov, Křtiny, Útěchov či Vranov jsou snadno dostupná hromadnou dopravou.
Tematicky je možné Slavín rozdělit do několika okruhů. Prvním jsou památníky významným lesníkům – často pedagogům brněnské univerzity – jako byli Rudolf Haša, Josef Konšel či Josef Opletal. Dále zde nalezneme památníky umělcům, jejichž dílo je propojeno s přírodou: básníkům, skladatelům, malířům. Nechybí ani připomínky protinacistického odboje a významných dějinných událostí. Vedle toho vznikla i řada památníků věnovaných samotné přírodě – zvířatům, stromům, pramenům – s poezií a symbolikou, která odráží úctu ke krajině.
S budováním památníků šla ruku v ruce i krajinná úprava celého území. Prof. Josef Opletal, významný tvůrce Slavína, založil přes šedesát lesních palouků, které měly nejen estetickou, ale i praktickou funkci – sloužily jako pastviny pro zvěř, čímž se předcházelo škodám na porostech. Byla navržena síť lesních cest, vyhlídek a zastavení. U pramenů vznikly studánky, byly vysazovány exotické stromy a zakládány skupiny perspektivních dřevin.
Zvláštností Slavína je skutečnost, že veškeré tyto proměny probíhaly – a stále probíhají – v rámci běžného hospodářského lesa, bez narušení jeho produkční funkce. Jde tak o výjimečný příklad skloubení krajinářské estetiky s lesnickou praxí.
Historie
.jpg)
Impuls k vytvoření Slavína vzešel roku 1929 při příležitosti desetiletého výročí založení Vysoké školy zemědělské. Zakladateli byli Josef Konšel a Rudolf Haša, k nimž se připojil Josef Opletal. První etapa přinesla čtyřicet památníků, z nichž mnohé byly vytvořeny z černé žuly s rytinami jmen a dat, usazené do balvanů či obelisků. Současně byly pojmenovány lesní cesty a palouky.
V následujících desetiletích pokračoval vývoj Slavína především díky neúnavné práci prof. Opletala, který bez nároku na odměnu navrhoval další monumenty – tentokrát věnované přírodě, lesním zvířatům, nadčasovým umělcům. Tyto památníky nesou rytiny v betonu, úryvky literárních děl a symboliku spojenou s krajinou.
Nejznámější stavby
Nejznámějším objektem je zřejmě Máchův památník, který nese verše z Máje a podobiznu básníka Karla Hynka Máchy. Nedaleko stojí památník Hradské lesní silnice s technickými údaji o stavbě a slunečními hodinami. Monument Stromy představuje sedm metrů vysoký betonový sloup se citáty o stromech ze 17 jazyků světa.
Z pozdějších dob pochází například Památník umučených lesníků, sedmimetrová stavba s pantheonem, nebo studánka Ptačí svatyně – esteticky promyšlené napajedlo pro ptactvo s vyrytými citáty a krajinářskou výsadbou.
Po roce 1950 se ve Slavíně objevují další objekty – památníky univerzitním profesorům, studánky věnované lesním zvířatům i památkám přírody. Významné jsou i nové stavby jako památník S. K. Neumanna, studánka Stanislava Lolka nebo památník IUFRO.
Mimo samotný Slavín najdeme v oblasti i další památky: lichtenštejnské jubilejní háje, památníky na oběti nehod nebo symbolické kameny věnované blízkým. Výjimečné místo zaujímá Liduščin památník, připomínající vznik tradice vánočního stromu republiky.