Mírov je neoficiální městská část Adamova.
Území leží v úzkém údolí při Křtinském potoce, obklopené zalesněnými svahy, které mu dávají typický průmyslově-přírodní ráz a zahrnuje ulice Mírovou, Vodní a Plotní.
Ulice Mírová tvoří hlavní přístupovou komunikaci do této části. Začíná u mostu přes Svitavu na náměstí Práce a vede severovýchodním směrem podél potoka. Na okraji města končí a mění se v ulici Josefovská.
Vodní ulice je slepá krátká ulice vycházející z Mírové a směřující k Plotní, situovaná v nejnižší části údolí při toku Křtinského potoka.
Plotní ulice se vine nad Mírovou po mírném svahu. Z dopravního hlediska se jedná o jednosměrnou ulici směrem z města. Vede kolem několika obytných domů, jednoho bytového domu a průmyslového areálu a skupině garáží nazývaných Olšičky, až se po překonání mostu napojuje na Mírovou.
Mírov má především smíšený charakter – střídají se zde starší obytné domy, menší provozovny a bývalé průmyslové areály. Z urbanistického hlediska navazuje na dolní část Adamova u náměstí Práce, odkud sem vede silniční i pěší spojení.
Celou oblast obklopuje ze severu a východu CHKO Moravský kras, což jí dodává osobitý a trochu uzavřený charakter – Mírov působí jako malá osada na okraji města, přesto však zůstává jeho součástí.
Historie
Tato část Adamova patří mezi nejstarší zastavěné území na území města. Taktéž v této oblasti začala vznikat první průmyslové stavby. Nejstarší stavbou v této lokalitě je Svatá Anna, která se nachází na hranici Mírova a Starého Adamova. Svatá Anna je součástí tzv. Starého provozu, průmyslového areálu bývalých Adamovských strojíren, který od sebe odděluje ulice Mírovou a Plotní.
Z roku 1890 pochází také kříž na Plotní ulici, který byl původně umístěn na Mírové ulici.
V červenci 1927 a 1997 postihly Mírov povodně na Křtinském potoce.
V první polovině 40. let 20. století zde byla vystavěna skupina dřevěných baráků pro zaměstnance strojíren. Ty byly později, v druhé polovině 20. století zbourány.