Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku. |
Opevněná stanoviště okolo Nového hradu je šest opevněných míst, které se nacházejí v okolí Nového hradu.
V okolí Nového hradu, respektive Starého hradu, bylo v 70. letech 20. století Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně nalezeno pět opevněných stanovišť. Podle rozložení jednotlivých stanovišť v terénu se původně považovala za předsunuté opevnění hradu. Avšak po dodatečném nalezení posledního (IV) stanoviště byla jejich funkce interpretována jako obléhací pozice uherských vojsk, která hrad obléhala do února 1470. Předpokládá se, že Nový hrad (jeho zbytky dnes nazývané Starý hrad) byl obležen nedlouho po dobytí Špilberku, tedy někdy po 12. únoru 1469.
Čtyři (I, II, III a V) z šesti opevněných stanovišť lze najít na rukopisné mapě lesního katastru obce Olomučany z roku 1794. Páté (VI) se nachází v bezprostřední blízkosti Nového hradu, který zde byl vystavěn později, a šesté (IV) bylo nalezeno dodatečně.
Spojení erbovních štítků, které byly nalezeny na jednotlivých fortifikačních stanovištích, a uherského vojska v místních stanovištích Vašek vysvětluje:
„Význam erbovních štítků z kachlových kamen se tedy z hlediska interpretace opevnění zdá být irelevantní, uherské vojsko si zřejmě zabezpečilo výrobu kamen u blízkých hrnčířů novohradského či blanenského panství, kteří použili již hotové formy.“ (Nový hrad u Adamova; historie a pověsti, strana 22).
Stanoviště I
Z novohradských stanovišť největší. Nachází se na mírně svažitém terénu na levém břehu řeky Svitavy u soutoku s Šebrovským potokem. Jedná se o objekt zhruba čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy o délce stran cca 25 metrů. Jak Vašek popisuje:
„Tento okrsek je opevněn sypaným valem, před nímž probíhal do skály ostře zahloubený příkop. Opevnění obíhá další příkop s nízkým vnějším valem, který vymezuje prostor jakéhosi předhradí, nejširší na severovýchodní straně... Na opačné straně, nad řekou, bylo opevnění mohutnější a sevřenější.“ (Nový hrad u Adamova; historie a pověsti, strana 20).
Uprostřed valů byla umístěna budova, kterou dokazuje znatelná vyvýšenina. Stavba byla dle nalezených pozůstatků ze dřeva. Substrukce objektu byla z kamene, který byl spojován hlínou. Byly zde nalezeny střepy nádob a kachlů, železné zlomky nožíků, přezek a hrotů ze samostřílu.
Stanoviště II
Toto stanoviště se nalézá jižně od prvního postavení. Je situováno v ostruze meandru řeky Svitavy u skalnatého vyvýšení. Vyvýšenina, která tvořila přírodní opevnění, utvářela stanoviště do půlkruhového půdorysu. Vstup do objektu byl veden ze západu, kde překonával trojitý val. Vlastní objekt umístěný uvnitř hradeb byl dvouprostorovou obdélníkovou budovou dřevěné konstrukce. Nálezy dokazují přítomnost honosných pozdně gotických kamen. Dále zde byly nalezeny podle Vaška:
„... střepy kachlů s různými motivy: meluzíny, sápajícího se dvouocasého korunovaného lva, gotické kružby z obloukovitých výsečí s vepsanými trojlisty a čtyřlisty, pěšího sv. Jiří probodávajícího draka a v pravém horním rohu klečící ženské postavy v rouše, dvojici kozlů (kozorohů) vzpínajících se na dostředně komponovaný strom s listy a plody, Adama a Evy před stromem poznání a heraldické motivy... – válečkový zámek s klíčem, rohové kování truhlic s hřebem a samostřílové hroty s tulejí.“ (Nový hrad u Adamova; historie a pověsti, strana 20 a 21).
Stanoviště III
Nachází se 300 metrů severovýchodně od Nového hradu v mírně svažitém terénu. Objekt měl vejčitý půdorys. Vstup procházel širší stranou valu, která byla situována ke svahu. Podobně jako u prvního stanoviště, i zde byla umístěna dostředná budova. I zde byly nalezeny části kachlových kamen s obdobnými motivy, podobně jako na stanovišti II. Taktéž různý střepový materiál a dvě mince ze znojemské ražby datované do 60. let 15. století. K nálezům také patří fragment koule a tucet šipek.
Stanoviště IV
Nález této fortifikace přinesl nový pohled na jednotlivé objekty. Umístění stanoviště uprostřed prudkého svahu neodpovídalo možnostem původně předpokládané předsunuté obrany hradu. Nevýhodná pozice tohoto objektu mohla být využita jakožto kontrolně-strážní bod v linii objektů III a V.
Stanoviště V
Nachází se v příkrém svahu na pravém břehu potoka stékajícího k řece Svitavě od Nového hradu. Jak píše Vašek:
„I zde je patrný vnitřní areál opevněný sypaným valem, který podobně jako u lokality I obklopuje vnější val s příkopem.“ (Nový hrad u Adamova; historie a pověsti, strana 21).
Stanoviště VI
Poslední stanoviště se nacházelo jihovýchodně od Nového hradu (dnes Starého hradu). Bylo umístěno na jihovýchodní části stejného hřebene, na kterém ležel Starý hrad. Od Nového hradu jsou zbytky stanoviště odděleny vylámaným příkopem. Samotný objekt oválného půdorysu byl ohraničen trojnásobnou valovou fortifikací. Severovýchodní část valů byla zničena při hloubení zmíněného příkopu.
Zdroje
- VAŠEK, Leo. Nový hrad u Adamova; historie a pověsti. Brno: Bolzano, 1994. s. 19–22.
