Rudická plošina leží ve střední části Moravského krasu a je součástí geomorfologického celku Drahanské vrchoviny.
Jedná se o klidnou krajina lesů a polí o rozloze asi 16 km2, nacházející se v průměrné nadmořské výšce 480 metrů nad mořem (max. je 546 m n. m., min. 390 m n. m.).
Na severu mírným svahem spadá do sníženiny Suchdolských plošin (Harbešsko-vilémovická plošina), od kterých je oddělena Lažáneckým žlebem. Na západě se mírně zvedá nad Adamovskou vrchovinu. Na JZ u Adamova sahá až k hlubokému údolí řeky Svitavy, které proráží Adamovskou vrchovinu hlubokým průlomovým údolím. Na východě Rudická plošina vcelku plynule přechází do sousední Konické vrchoviny. Jižním směrem klesá mírným svahem od nejvýše položených terénů v okolí Rudice ke Křtinskému údolí mezi Křtinami a Adamovem.
Plošinou protéká Jedovnický a Křtinský potok. Jedovnický potok pramení severovýchodně od Senetářova a na své cestě napájí rybníky u Jedovnic. Jakmile však dorazí k Rudici, jeho tok náhle mizí pod zemí v místě zvaném Rudické propadání. V suchých obdobích se voda ztrácí ještě dříve, než k samotnému propadání doteče. Krajina tu působí, jako by si potok brala zpět do svého nitra.
Samotné Rudické propadání je působivým místem. Skalní stěny, věže a rozsedliny vytvářejí přírodní amfiteátr zvaný Kolíbky. Lidé zde pobývali už v pravěku. V závěru údolí je otvor, kterým voda vstupuje do podzemí a pokračuje dál temnými prostorami.
Voda zde vytvořila jeden z největších podzemních systémů v krasu – soustavu Rudické propadání – Býčí skála. Jeskynní chodby, dómy i hluboké propasti spojují Rudici s Křtinským údolím, kde voda znovu vyvěrá u jeskyně Býčí skála.
Rudická plošina je posetá množstvím nenápadných otvorů a prohlubní, kam mizí dešťová voda. Místy se terén náhle propadá do hlubokých jam, které mohou mít i desítky metrů. Tyto tvary vznikaly velmi dlouho, v dobách, kdy zde panovalo mnohem teplejší a vlhčí podnebí než dnes. Voda tehdy měla dost času i síly měnit pevnou horninu v bludiště dutin.
Zvláštní kapitolou jsou barevné vrstvy hlín a písků, které vyplňují některé staré prohlubně. Připomínají, že zdejší krajina procházela dávnými proměnami a že pod lesy a poli se skrývá složitá minulost.
Na plošině se nachází pozůstatky po těžbě železné rudy, které nyní reprezentují tzv. Rudická jezírka, zatopené těžební jámy.