Zobrazení zdroje stránky Adamov a okolí v kultuře

'''Adamov a okolí v kultuře''' je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl, v nichž se objevuje město [[Adamov]] nebo jeho okolí, případně se zde odehrává děj, byla zde díla natáčena nebo se jimi jejich autoři přímo inspirovali.

== Přehled ==
===  Literatura ===
[[Soubor:Vallis Baptismi alias Kyriteinensis seu Diversorii in honorem, memoriam et gloriam Magnae Dei Matris (1663).png|náhled|alt=Titulní list knihy Vallis Baptismi|Titulní list knihy Vallis Baptismi]]
Významnou ranou literární památkou vztahující se k širšímu okolí [[Adamov]]a je kniha ''[[Údolí křtu neboli Křtinské čili Útulku]]'' (Vallis Baptismi Alias Kyriteinensis seu diversorii) zábrdovického mnicha [[Martin Alexander Vigsius|Martina Alexandera Vigsiuse]].

Především od 19. století se začaly zmínky o turistických zajímavostech objevovat ve větším množstvím knih a průvodců. Mezi nejznámější patří [[Jindřich Wankel|Wanklovy]] ''[[Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti]]''.
[[Soubor:Adamovske lesy (Josef Holy).jpg|vlevo|náhled|alt=Titulní strana sbírky básní Adamovské lesy|Titulní strana sbírky básní Adamovské lesy]]
Inspiraci okolní přírodou našel Josef Holý ve své básnické sbírce ''[[Adamovské lesy]]'', která vyšla v roce 1905. Jednou z básní je Svatba – na první pohled svatební příběh, ve skutečnosti však velmi osobní, ironický a místy až provokativní text. V básni se objevuje „paní Slobodová“ a literární historici v této postavě spatřují narážku na známou spisovatelku Růženu Svobodovou. Právě touto narážkou se Svobodová podle dobových svědectví cítila dotčena. Celá věc měla pro Holého i profesní následky. Kvůli básni bylo proti němu zahájeno disciplinární řízení a v roce 1906 byl přeložen z brněnského dívčího lycea na reálku ve Velkém Meziříčí.

V roce 1918 vydal Eduard Štorch knihu ''Lovci mamutů'', která popisuje putování pravěké lovecké tlupy od jejich sídla na břehu řeky Dyje u současných Dolních Věstonic až po Libeň na území dnešního hlavního města Prahy. Lovci se na čas usazují v jeskyni v [[Moravský kras|Moravském krasu]]. V příběhu se také objevila [[Macocha]]. Jedna z kapitol druhé části knihy se přímo jmenuje „V jícnu Macochy“. Tři zkušení lovci – Mamutík, Dráp a Zajíc – se při lovu dostanou do nebezpečí a ocitnou se na terase propasti Macocha, odkud se nemohou dostat zpět. Jejich záchrany se nakonec účastní také mladí lovci včetně Kopčema a Veverčáka.
[[Soubor:Lolek - Bystrouška.jpg|náhled|alt=Ilustrace ke knize Liška Bystrouška od Stanislava Lolka|Ilustrace ke knize Liška Bystrouška od Stanislava Lolka]]
V roce 1920 byla vydávána na pokračování v Lidových novinách povídka ''Liška Bystrouška'', kterou vytvořil [[Rudolf Těsnohlídek]]. Kniha používá v řeči zvířecích i lidských postav nářečí z okolí Brna, zejména z [[Bílovice nad Svitavou|Bílovic nad Svitavou]] (kde Těsnohlídek žil od roku 1914), Adamova a Líšně. Po velkém úspěchu povídky byla v témže roce vydána knižně. Ilustrace v knize vytvořil Stanislav Lolek a hudebního skladatele Leoše Janáčka tento zvířecí pohádkový námět zaujal natolik, že mu posloužil jako předloha k libretu opery Příhody lišky Bystroušky z roku 1924. Oběma autorům jsou věnovány v rámci [[Lesnický Slavín|Lesnického Slavína]] studánky.

[[Vražda Aloise Šenka|Vražda hajného na Novém hradě]], která se udála v roce 1916, byla inspirací pro Jaroslava Marchu, který děj zpracoval v jednom příběhu své knihy z roku 1943 ''Bouda pod Těšankou''.

V roce 1945 sepsal [[Eduard Juřička]] brožuru ''Adamov a okolí'', která byla vydána nákladem místní Měšťanské školy. Brožura byla určena pro žáky školy a jejím obsahem byl nástin vývoje obce.

[[Historicko-vlastivědný kroužek]], který vznikl v rámci [[Závodní klub ROH Adamovských strojíren|závodního klubu ROH Adamovských strojíren]] začal v roce 1957 vydávat ''[[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí]]''. V nich byly publikovány články z historie i současnosti Adamova i jeho okolí. Časopis, který byl vydáván do roku 1972 čtvrtletně, doplňovaly také nepravidelné Vlastivědné knižnice.

Nejvýraznější dílo věnující se [[Lesnický Slavín|Lesnickému Slavínu]] je kniha [[Jiří Truhlář|Jiřího Truhlář]] ''[[Památníky Adamovských lesů]]'', která byla publikována v roce 2003.

Historii adamovských železáren a strojíren se věnoval Miloš Kreps v knize ''[[Dějiny Adamovských železáren a strojíren do roku 1905]]'' vydané v roce 1976 a Hubert Valášek a Julie Mariánková v knize ''[[Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945]]'', která byla vydána v roce 1987.

Mezi první větší publikace věnované přímo Adamovu byla publikace, kterou vydal [[Jaroslav Budiš]] s názvem ''[[Adamov ze starých pohlednic]]''. Tentýž autor dále zpracoval knihu autorského kolektivu ''[[Adamov (kniha)|Adamov]]'', která byla vydána k 50. výročí povýšení Adamova na město, a ''[[Historie Adamova a jeho strojíren v obrazech]]''.

=== Filmy ===
[[Soubor:Býčí skála Cave predsin.JPG|náhled|alt=Předsíň Býčí skály, ve které filmaři i po natáčení ponechali kulisy|Předsíň Býčí skály, ve které filmaři i po natáčení ponechali kulisy]]
V okolí [[Adamov]]a filmaři nalezli mnoho lokací k filmům. K nejvyhledávanějším lokalitám patří [[Býčí skála]], [[Nový hrad]] či propast [[Macocha]].

Na Novém hradě vznikalo hned několik filmů. Jako první se zde natáčel historický film o blahoslavené Zdislavě z Lemberka z roku 1994 ''V erbu lvice''. Následovaly hned tři pohádky, v roce 1996 ''O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech'', v roce 2006 ''Tajemství lesní země'' a jako poslední se zde natočil v roce 2011 ''Sněžný drak''.

V Býčí skále a jejím bezprostředním okolí se v roce 2011 natáčela pohádka ''Sněžný drak''. V roce 2015 pak pohádka ''Korunní princ'', ve které byly použity záběry jak z prostranství jeskyně, tak z jejího interiéru. Naposledy zatím v roce 2021 rodinný film ''Mazel a tajemství lesa''.

Na Macoše a jejím okolí se pak v roce 1978 natáčel televizní thriller ''Exponát smrti''. Následovaly pohádky v roce 1993 ''Sedmero krkavců'', v roce 2017 ''Krakonošův poklad'' a v roce 2019 ''Čarovný kamínek''.

Mezi filmaři jsou oblíbené také rudické [[Kolíbky]], které se objevily v dramatu z roku 1961 ''Ďáblova past'', v již zmiňovaném ''Sedmeru krkavců'' a v pohádkách ''Jak přišli kováři k měchu'' (1998), ''Zakletý vrch'' (1999) a ''Království potoků'' (2005). 

Ve filmu ''Sedmero krkavců'' z roku 1993 se také objevilo [[Rudické propadání]] a [[vývěr Jedovnického potoka]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]].
[[Soubor:2025-10-29 Mesto otcu (film).jpg|vlevo|náhled|alt=Natáčení filmu Město otců v říjnu 2025 v ulici U Kostela|Natáčení filmu Město otců v říjnu 2025 v ulici U Kostela]]
V samotném Adamově se pak v roce 2016 z velké části natáčelo dramatické road movie ''Všechno bude''. [[Likusák]] na [[náměstí Práce]] byl filmaři využit pro psychologické drama ''Máma'' z roku 2025. V roce 2025 se v ulicích města točil česko-slovenský koprodukční film ''Město otců''.

V ulicích [[Babice nad Svitavou|Babic nad Svitavou]] se natáčela československé drama z roku 1982 ''Léto bez dovolené''. V okolí kostela ve Křtinách se natáčelo hned několik filmů. U kostela se natáčelo komediální drama z roku 1978 ''Stopař'', mysteriózní drama ''Santiniho jazyk'' (2011) či romantické drama ''Definice lásky'' (2012). U Vranova se točilo několik scén z filmu z roku 2026 ''Lajf''.

V ulicích Maloměřic i v etážovém lomu na [[Hády|Hádech]] se natáčel dramatický film z roku 2012 ''Posel''.

=== Seriály ===
Mezi nejznámější televizní seriály, které si vyhlédly mnohé lokality v [[Adamov]]ě a jeho okolí, patří ''Četnické humoresky''. Ten využil například [[Švýcárna|Švýcárnu]] ve [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]], [[Křtiny]], [[Bílovice nad Svitavou]], apod. Z novějších seriálů pak ''Labyrint'', který si vybral lokality, jako jsou například rudický lom [[Seč]] nebo [[Skalní mlýn]]. V okolí se natáčel také seriál ''Detektiv Martin Tomsa''. Tyto seriály využívaly také řadu dalších lokací, mimo jiné četné běžné silniční úseky v okolí, které samy o sobě nepředstavují výrazné či známé místo.

Ve Křtinách se také natáčel první díl druhé série seriálu ''Strážce duší'', který byl nazván ''Bratrstvo ohně''. V brněnské Líšni se natáčely některé scény ze seriálu ''Dobré ráno, Brno!''

=== Hudba ===
Ve videoklipu k písni ''Spaste svoje duše'' kapely Mňága a Žďorp, který využívá archivní záběry Československé televize, se objeví záběr na [[Stará Ptačina|Starou Ptačinu]], přesněji ulici [[Tererova (Adamov)|Tererova]] a [[Údolní (Adamov)|Údolní]].

Dne 9. prosince 2014 byl publikován na YouTube videoklip k písni ''Květ barvy srdce'' od [[Sára Nová|Sáry Nové]], který byl natáčen v Adamově a u [[Stará huť|Staré huti]].

Dne 6. listopadu 2016 byl na YouTube zveřejněn videoklip k písni ''Padám'' od kapely Way to go, který byl natočen v rudickém lomu [[Seč]]. O tři roky později vznikl na stejném místě videoklip k písni ''Ostrovy'' od kapely Charlie The Bomber.

Dne 14. června 2021 byla na YouTube zveřejněn videoklip k písni ''Macocha'' od Lubyna. Text písně je inspirován pověstí o propasti. Videoklip je natáčen převážně na jejím spodním můstku.

Od roku 2022 je na scéně anglicky zpívající metalová kapela Macocha z Blanska, která se v názvu inspirovala světoznámou propastí.

V letních měsících roku 2024 byl na lávce, resp. i na nástupištích nového nádraží, natočen videoklip k písni ''Faith'' od mezinárodní formace Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet, který byl 9. září 2024 zveřejněn na YouTube.

=== Výtvarné umění ===
[[Soubor:Byci skala cave, F. A. Kunike.jpg|náhled|alt=Kresba Býčí skály Friedricha Adolpha Kunikeho z roku 1833|Kresba Býčí skály Friedricha Adolpha Kunikeho z roku 1833]]
Krajina [[Adamov]]a a jeho okolí se stala inspirací pro řadu výtvarných zobrazení. Nejčastěji byli zachycovány přírodní scenérie Moravského krasu, údolí řeky Svitavy, Křtinské údolí, historické objekty a průmyslová proměna města.

Mezi nejčastěji zobrazované motivy patří zejména [[Stará huť|Stará huť u Adamova]], [[Kostel svaté Barbory|kostel svaté Barbory]], [[Nový hrad]] nebo krajina v okolí [[Býčí skála|Býčí skály]] a [[Macocha|Macoše]]. Tyto motivy se objevovaly nejen v obrazech a kresbách, ale také v grafice, turistických publikacích a historických pohlednicích.

Mezi nejznámější malíře 18. století, kteří zachytili zdejší krajinu, patří například Ferdinand Runk, Adolf Bedřich Kunike či Franz Richter. Proslulá je kresba Zdeňka Buriana z první poloviny 20. století, která ztvárnila teorii [[Jindřich Wankel|Jindřicha Wankela]] o [[Nález v Býčí skále|Halštatském pohřbu]].

Na počátku 20. století se začaly ve větší míře objevovat malby zaměřené na celý prostor Moravského krasu. Často byly zvěčňovány také pohledy na Adamov, železniční trať, železárnu či Svitavu. Vývojem fotografií se z kreseb postupně přešlo na fotografické pohlednice.

Mezi nejznámější malíře zvěčňující Adamov v 20. století patří [[Josef Štěpán Maleček]] a [[Antonín Schumann]]. Mezi umělce 21. století tvořící v Adamově patří [[Alena Baisová]] či [[Olga Fryčová Hořavová]].

=== Fotografie ===
[[Soubor:Kratky, Frantisek - Adamov, rychlik (ca 1893).jpg|náhled|alt=Fotografie Adamovem projíždějícího vlaku z konce 19. století od fotografa Františka Krátkého|Fotografie Adamovem projíždějícího vlaku z konce 19. století od fotografa Františka Krátkého]]
[[Adamov]] a jeho okolí patří mezi často fotografované oblasti již od konce 19. století. Historické fotografie zachycují proměny obce z původní průmyslové osady na moderní město, vývoj Adamovských strojíren, výstavbu nových částí města i okolní přírodu.

Významnou část fotografické dokumentace tvoří také snímky turisticky atraktivních míst, především Moravského krasu, Nového hradu, Staré huti a Křtinského údolí. Historické fotografie se dochovaly rovněž na pohlednicích, které dnes představují důležitý pramen poznání vývoje města.

=== Pověsti a lidová slovesnost ===
Okolí [[Adamov]]a je spojeno s řadou pověstí a vyprávění, která vycházejí především z historie Moravského krasu. Nejčastěji se objevují příběhy spojené s jeskyněmi, podzemím, hrady a historickými událostmi regionu.

Mezi známá témata patří zejména pověsti o [[Nový hrad|Novém hradu]], [[Býčí skála|Býčí skále]], [[Macocha|Macoše]] nebo o historii [[Křtiny|Křtin]]. Tyto příběhy se objevují v různých sbírkách moravských pověstí a turistických publikacích.

Mezi nejznámější sběratele pověstí patří [[Karla Absolonová–Bufková]], dcera [[Jindřicha Wankela]]. Je autorkou děl ''Z Ječmínkovy říše: moravské povídky a pověsti'' (1897) a ''Moravské pověsti a pohádky, zejména z Krasu moravského'' (1920).

Z těch současných autorů stojí za zmínku například [[Leoš Vašek]], který v letech 1994–2006 vydal ''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti'' (1994), ''Od Kojálu vítr fouká'' (1998), ''Prokletý rytíř; Pověsti hradu Blansko'' (1999) či ''Ďáblova duše (Pověsti z Moravského krasu)'' (2006).

=== Akademické práce ===
Téma [[Adamov]]a se objevuje také občas v akademických písemných pracích. Mezi nejvýznamnější práce, které zpracovávají historii zástavby města, se řadí bakalářská práce Bohdany Kalinové ''Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století''.

[[Kategorie:Adamov a okolí v kultuře]]