Adamov a okolí v kultuře je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl, v nichž se objevuje město Adamov nebo jeho okolí, případně se zde odehrává děj, byla zde díla natáčena nebo se jimi jejich autoři přímo inspirovali.
Přehled
Literatura
.png)
Významnou ranou literární památkou vztahující se k širšímu okolí Adamova je kniha Údolí křtu neboli Křtinské čili Útulku (Vallis Baptismi Alias Kyriteinensis seu diversorii) zábrdovického mnicha Martina Alexandera Vigsiuse.
Především od 19. století se začaly zmínky o turistických zajímavostech objevovat ve větším množstvím knih a průvodců. Mezi nejznámější patří Wanklovy Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti.
.jpg)
Inspiraci okolní přírodou našel Josef Holý ve své básnické sbírce Adamovské lesy, která vyšla v roce 1905. Jednou z básní je Svatba – na první pohled svatební příběh, ve skutečnosti však velmi osobní, ironický a místy až provokativní text. V básni se objevuje „paní Slobodová“ a literární historici v této postavě spatřují narážku na známou spisovatelku Růženu Svobodovou. Právě touto narážkou se Svobodová podle dobových svědectví cítila dotčena. Celá věc měla pro Holého i profesní následky. Kvůli básni bylo proti němu zahájeno disciplinární řízení a v roce 1906 byl přeložen z brněnského dívčího lycea na reálku ve Velkém Meziříčí.
V roce 1918 vydal Eduard Štorch knihu Lovci mamutů, která popisuje putování pravěké lovecké tlupy od jejich sídla na břehu řeky Dyje u současných Dolních Věstonic až po Libeň na území dnešního hlavního města Prahy. Lovci se na čas usazují v jeskyni v Moravském krasu. V příběhu se také objevila Macocha. Jedna z kapitol druhé části knihy se přímo jmenuje „V jícnu Macochy“. Tři zkušení lovci – Mamutík, Dráp a Zajíc – se při lovu dostanou do nebezpečí a ocitnou se na terase propasti Macocha, odkud se nemohou dostat zpět. Jejich záchrany se nakonec účastní také mladí lovci včetně Kopčema a Veverčáka.
V roce 1920 byla vydávána na pokračování v Lidových novinách povídka Liška Bystrouška, kterou vytvořil Rudolf Těsnohlídek. Kniha používá v řeči zvířecích i lidských postav nářečí z okolí Brna, zejména z Bílovic nad Svitavou (kde Těsnohlídek žil od roku 1914), Adamova a Líšně. Po velkém úspěchu povídky byla v témže roce vydána knižně. Ilustrace v knize vytvořil Stanislav Lolek a hudebního skladatele Leoše Janáčka tento zvířecí pohádkový námět zaujal natolik, že mu posloužil jako předloha k libretu opery Příhody lišky Bystroušky z roku 1924. Oběma autorům jsou věnovány v rámci Lesnického Slavína studánky.
Vražda hajného na Novém hradě, která se udála v roce 1916, byla inspirací pro Jaroslava Marchu, který děj zpracoval v jednom příběhu své knihy z roku 1943 Bouda pod Těšankou.
V roce 1945 sepsal Eduard Juřička brožuru Adamov a okolí, která byla vydána nákladem místní Měšťanské školy. Brožura byla určena pro žáky školy a jejím obsahem byl nástin vývoje obce.
Historicko-vlastivědný kroužek, který vznikl v rámci závodního klubu ROH Adamovských strojíren začal v roce 1957 vydávat Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí. V nich byly publikovány články z historie i současnosti Adamova i jeho okolí. Časopis, který byl vydáván do roku 1972 čtvrtletně, doplňovaly také nepravidelné Vlastivědné knižnice.
Nejvýraznější dílo věnující se Lesnickému Slavínu je kniha Jiřího Truhlář Památníky Adamovských lesů, která byla publikována v roce 2003.
Historii adamovských železáren a strojíren se věnoval Miloš Kreps v knize Dějiny Adamovských železáren a strojíren do roku 1905 vydané v roce 1976 a Hubert Valášek a Julie Mariánková v knize Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945, která byla vydána v roce 1987.
Mezi první větší publikace věnované přímo Adamovu byla publikace, kterou vydal Jaroslav Budiš s názvem Adamov ze starých pohlednic. Tentýž autor dále zpracoval knihu autorského kolektivu Adamov, která byla vydána k 50. výročí povýšení Adamova na město, a Historie Adamova a jeho strojíren v obrazech.
Filmy
V okolí Adamova filmaři nalezli mnoho lokací k filmům. K nejvyhledávanějším lokalitám patří Býčí skála, Nový hrad či propast Macocha.
Na Novém hradě vznikalo hned několik filmů. Jako první se zde natáčel historický film o blahoslavené Zdislavě z Lemberka z roku 1994 V erbu lvice. Následovaly hned tři pohádky, v roce 1996 O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech, v roce 2006 Tajemství lesní země a jako poslední se zde natočil v roce 2011 Sněžný drak.
V Býčí skále a jejím bezprostředním okolí se v roce 2011 natáčela pohádka Sněžný drak. V roce 2015 pak pohádka Korunní princ, ve které byly použity záběry jak z prostranství jeskyně, tak z jejího interiéru. Naposledy zatím v roce 2021 rodinný film Mazel a tajemství lesa.
Na Macoše a jejím okolí se pak v roce 1978 natáčel televizní thriller Exponát smrti. Následovaly pohádky v roce 1993 Sedmero krkavců, v roce 2017 Krakonošův poklad a v roce 2019 Čarovný kamínek.
Mezi filmaři jsou oblíbené také rudické Kolíbky, které se objevily v dramatu z roku 1961 Ďáblova past, v již zmiňovaném Sedmeru krkavců a v pohádkách Jak přišli kováři k měchu (1998), Zakletý vrch (1999) a Království potoků (2005).
Ve filmu Sedmero krkavců z roku 1993 se také objevilo Rudické propadání a vývěr Jedovnického potoka v Křtinském údolí.
.jpg)
V samotném Adamově se pak v roce 2016 z velké části natáčelo dramatické road movie Všechno bude. Likusák na náměstí Práce byl filmaři využit pro psychologické drama Máma z roku 2025. V roce 2025 se v ulicích města točil česko-slovenský koprodukční film Město otců.
V ulicích Babic nad Svitavou se natáčela československé drama z roku 1982 Léto bez dovolené. V okolí kostela ve Křtinách se natáčelo hned několik filmů. U kostela se natáčelo komediální drama z roku 1978 Stopař, mysteriózní drama Santiniho jazyk (2011) či romantické drama Definice lásky (2012). U Vranova se točilo několik scén z filmu z roku 2026 Lajf.
V ulicích Maloměřic i v etážovém lomu na Hádech se natáčel dramatický film z roku 2012 Posel.
Seriály
Mezi nejznámější televizní seriály, které si vyhlédly mnohé lokality v Adamově a jeho okolí, patří Četnické humoresky. Ten využil například Švýcárnu ve Křtinském údolí, Křtiny, Bílovice nad Svitavou, apod. Z novějších seriálů pak Labyrint, který si vybral lokality, jako jsou například rudický lom Seč nebo Skalní mlýn. V okolí se natáčel také seriál Detektiv Martin Tomsa. Tyto seriály využívaly také řadu dalších lokací, mimo jiné četné běžné silniční úseky v okolí, které samy o sobě nepředstavují výrazné či známé místo.
Ve Křtinách se také natáčel první díl druhé série seriálu Strážce duší, který byl nazván Bratrstvo ohně. V brněnské Líšni se natáčely některé scény ze seriálu Dobré ráno, Brno!
Hudba
Ve videoklipu k písni Spaste svoje duše kapely Mňága a Žďorp, který využívá archivní záběry Československé televize, se objeví záběr na Starou Ptačinu, přesněji ulici Tererova a Údolní.
Dne 9. prosince 2014 byl publikován na YouTube videoklip k písni Květ barvy srdce od Sáry Nové, který byl natáčen v Adamově a u Staré huti.
Dne 6. listopadu 2016 byl na YouTube zveřejněn videoklip k písni Padám od kapely Way to go, který byl natočen v rudickém lomu Seč. O tři roky později vznikl na stejném místě videoklip k písni Ostrovy od kapely Charlie The Bomber.
Dne 14. června 2021 byla na YouTube zveřejněn videoklip k písni Macocha od Lubyna. Text písně je inspirován pověstí o propasti. Videoklip je natáčen převážně na jejím spodním můstku.
Od roku 2022 je na scéně anglicky zpívající metalová kapela Macocha z Blanska, která se v názvu inspirovala světoznámou propastí.
V letních měsících roku 2024 byl na lávce, resp. i na nástupištích nového nádraží, natočen videoklip k písni Faith od mezinárodní formace Alf Carlsson/Jiří Kotača Quartet, který byl 9. září 2024 zveřejněn na YouTube.
Výtvarné umění
Krajina Adamova a jeho okolí se stala inspirací pro řadu výtvarných zobrazení. Nejčastěji byli zachycovány přírodní scenérie Moravského krasu, údolí řeky Svitavy, Křtinské údolí, historické objekty a průmyslová proměna města.
Mezi nejčastěji zobrazované motivy patří zejména Stará huť u Adamova, kostel svaté Barbory, Nový hrad nebo krajina v okolí Býčí skály a Macoše. Tyto motivy se objevovaly nejen v obrazech a kresbách, ale také v grafice, turistických publikacích a historických pohlednicích.
Mezi nejznámější malíře 18. století, kteří zachytili zdejší krajinu, patří například Ferdinand Runk, Adolf Bedřich Kunike či Franz Richter. Proslulá je kresba Zdeňka Buriana z první poloviny 20. století, která ztvárnila teorii Jindřicha Wankela o Halštatském pohřbu.
Na počátku 20. století se začaly ve větší míře objevovat malby zaměřené na celý prostor Moravského krasu. Často byly zvěčňovány také pohledy na Adamov, železniční trať, železárnu či Svitavu. Vývojem fotografií se z kreseb postupně přešlo na fotografické pohlednice.
Mezi nejznámější malíře zvěčňující Adamov v 20. století patří Josef Štěpán Maleček a Antonín Schumann. Mezi umělce 21. století tvořící v Adamově patří Alena Baisová či Olga Fryčová Hořavová.
Fotografie
.jpg)
Adamov a jeho okolí patří mezi často fotografované oblasti již od konce 19. století. Historické fotografie zachycují proměny obce z původní průmyslové osady na moderní město, vývoj Adamovských strojíren, výstavbu nových částí města i okolní přírodu.
Významnou část fotografické dokumentace tvoří také snímky turisticky atraktivních míst, především Moravského krasu, Nového hradu, Staré huti a Křtinského údolí. Historické fotografie se dochovaly rovněž na pohlednicích, které dnes představují důležitý pramen poznání vývoje města.
Pověsti a lidová slovesnost
Okolí Adamova je spojeno s řadou pověstí a vyprávění, která vycházejí především z historie Moravského krasu. Nejčastěji se objevují příběhy spojené s jeskyněmi, podzemím, hrady a historickými událostmi regionu.
Mezi známá témata patří zejména pověsti o Novém hradu, Býčí skále, Macoše nebo o historii Křtin. Tyto příběhy se objevují v různých sbírkách moravských pověstí a turistických publikacích.
Mezi nejznámější sběratele pověstí patří Karla Absolonová–Bufková, dcera Jindřicha Wankela. Je autorkou děl Z Ječmínkovy říše: moravské povídky a pověsti (1897) a Moravské pověsti a pohádky, zejména z Krasu moravského (1920).
Z těch současných autorů stojí za zmínku například Leoš Vašek, který v letech 1994–2006 vydal Nový hrad u Adamova; historie a pověsti (1994), Od Kojálu vítr fouká (1998), Prokletý rytíř; Pověsti hradu Blansko (1999) či Ďáblova duše (Pověsti z Moravského krasu) (2006).
Akademické práce
Téma Adamova se objevuje také občas v akademických písemných pracích. Mezi nejvýznamnější práce, které zpracovávají historii zástavby města, se řadí bakalářská práce Bohdany Kalinové Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století.