Druhá světová válka

Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.

Druhá světová válka byl největší válečný konflikt v dějinách lidstva. V Evropě trval od 1. září 1939 do 8. května 1945.

Průběh

Adamov

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Adamově.

Ještě před válkou se Adamov stal strategickým místem kvůli výrobě vojenské techniky. Po vzniku Protektorátu byla místní strojírna začleněna do koncernu Reichswerke Hermann Göring. V roce 1943 začala výstavba nových hal, ale kvůli průtahům se výroba do konce války nerozjela. Město bylo většinu války ušetřeno přímých bojů, i když několikrát hrozily nálety. Rudá armáda se nakonec rozhodla oblast obejít.

Na jaře 1945 došlo k postupnému rozkladu německé moci. Němečtí civilisté a vojáci vyklidili závod a odvezli zásoby. Opuštěný areál se stal terčem rabování obyvatel z okolí. Stroje i vybavení byly rozebrány, haly zpustošeny a část zařízení zničena výbušninami. Rabování a destrukce závodu jsou popisovány jako chaotické a demoralizující.

Počátkem května přišly do Adamova německé jednotky ustupující od Brna. Obec zažila několik náletů, při jednom z nich byla smrtelně poraněna i jediná civilní oběť, František Macháček. Dne 9. května do obce dorazili první vojáci Rudé armády. Okamžitě začínají práce na obnově – obyvatelé pomáhali s opravou železničního mostu, aby mohla vojska postupovat dál.

Po osvobození začala obnova závodu i celé obce. Byli jmenováni noví vedoucí pracovníci a bývalí zaměstnanci vyzváni k návratu.

Obřany

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Obřanech.

Dne 25. dubna 1945 kolem 16. hodiny tuto městskou část Brna obhlíželi průzkumníci Rudé armády. V tutéž chvíli sovětská vojska postupovala od Obřan, přes Hády k železničnímu mostu přes Svitavu u prvního tunelu. Následně tento most překročili a pokračovali Mlýnským nábřežím a Žleby hlouběji do Obřan. Před 17. hodinou téhož dne dojely sovětské tanky na dolní část Sokolské ulice, zatímco další postupovaly vzhůru Kmochovou a Faulhaberovou. Před osmou hodinou večerní Rudá armáda obsadila i návrší nad Bílovickou ulicí, čímž byly Obřany zcela osvobozeny. Během osvobození Obřan padlo 65 Rudoarmějců.

Babice nad Svitavou

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Babicích nad Svitavou.

Fronta se u Babic zastavila dne 1. května 1945 večer. Osvobození obce proběhlo teprve 9. května v 5 hodin ráno. V předchozích bojích padlo 13 rudoarmějců a 9 příslušníků rumunské armády. Rudá armáda následně pokračovala do Adamova.

Bílovice nad Svitavou

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou.

Německá armáda ustupovala od Brna svitavským údolím, v Bílovicích nad Svitavou již v dubnu 1945 byly vytvořeny tři zátarasy, které neumožňovaly průjezd armády z Bílovic do Řicmanic. První byla v údolí Kuního potoka u Myslivny Lišky Bystroušky. Druhá stála na silnici mezi Sokolovnou a kapličkou. Třetí pak stála přímo na silnici vedoucí z Bílovic do Řicmanic. Přímo do Bílovic se začali stahovat brněnští obyvatelé, kteří tu nacházeli úkryt před bombami, které dopadaly na jejich město. Samotní bílovičtí si začali v okolních lesích (Čertovka, vodovodní tunel u ozdravovny apod.) stavět zemljamky, které se při nejhorším chystali obsadit. Mezi 23. a 25. dubnem byly vyhozeny do povětří železniční mosty mezi Brnem a Bílovicemi. Od 23. do 25. dubna projížděla Bílovicemi německá armáda do Brna. 25. dubna došlo k prvnímu bombardování v Bílovicích, letci shazovali pumy na zmíněnou německou kolonu. Následující den začala sovětská armáda od Hádů odstřelovat prostor Bílovic. Toto odstřelování pokračovalo do 29. dubna. Při tomto odstřelování zemřelo 11 lidí a třetina budov byla poškozena.

Při dělostřeleckém odstřelování byl 29. dubna zasažen zaminovaný most u Sokolovny. Tento vyletěl do povětří.

Večer tentýž den začali Němci rychlý ústup na Adamov. Od půlnoci začala půlhodinová palba ruských dělostřelců na Bílovice. Ve tři hodiny se v obci objevil první ruský tank. V pondělí 30. dubna procházely obcí vyčišťovací jednotky.

Po příchodu sovětských jednotek do obce začalo obec naopak od Babic postřelovat německé dělostřelectvo.

Blansko

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Blansku.

Od února 1945 byly ve městě zřizovány uliční zátarasy. Ohlašování leteckých útoků se stupňovalo, od 13. dubna se nevyučovalo. V následujícím měsíci se Blansko dostalo do válečného pásma, v budově měšťanské školy byl zřízen německý lazaret, na školním hřišti byla sanitní autokolona. Jižní okraj města Němci začali opevňovat.

Dne 25. dubna v 18:15 započalo spojenecké bombardování Blanska. Bombardování trvalo jen několik minut, avšak následky byly zničující. Celkem 126 domů bylo poškozeno, 6 jich bylo zničeno úplně a o život přišlo 22 obyvatel. Z městských škol byly poškozeny budovy radnice, městského dvora, poštovní úřad a školní budovy. Velké poškození zaznamenala i továrna firmy Ježek. Ústup německých vojsk začal 7. května, přes Blansko ustupovaly jednotky od Brna a pokračovaly na sever.

Na Starohraběcí huti zůstala jednotka o dvanácti mužích, ti později vyhodili do vzduchu most přes Punkvu, následně vyhodili i most v Blansku. V půl 11 dopoledne 9. května 1945 Němci zničili dva železobetonové mosty přes Svitavu - u nádraží a u zastávky. Železniční most vlečky Ježkovy továrny byl taktéž podminován, ale díky odvážnému činu Karla Musila, který nálože zneškodnil, byl most zachráněn.

O půl hodiny později do města vstoupila sovětská armáda, která pronikla od Vyškova Rakoveckým údolím do Jedovnic a dále do Blanska. Občané provizorně během dvou hodin opravili most u železniční zastávky.

Olomučany

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Olomučanech.

Na jaře 1945 se v Olomučanech nacházeli nejen místní obyvatelé, ale i lidé vystěhovaní kvůli vojenské střelnici u Vyškova a rodiny z Brna. V obci byli ubytovaní němečtí vojáci, kteří střežili sovětské zajatce. Sedmnáctého dubna vypukla panika kvůli domnělému shromažďování mužů, kteří byli později využiti k zakopávání mrtvých koní v Babicích.

Koncem dubna dorazilo do obce velké množství německého vojska. Byla rozmístěna děla, probíhalo bombardování – zejména 24. a 26. dubna, kdy přišli o život dva lidé. V obci narůstala nervozita a časté byly přesuny mladých a vyčerpaných vojáků směrem na babickou frontu.

Po zprávě o Hitlerově smrti se situace vyostřila. Sedmého května Sověti shodili letáky s výzvou ke kapitulaci. Němci začali pálit dokumenty a popravili pět vlastních dezertérů i sovětského zajatce. Osmého května večer začal ústup z Olomučan, který trval celou noc. Ráno devátého května vyhodili most u ČKD.

Téhož odpoledne dorazil do obce první sovětský voják, následovaný dalšími i rumunskými jednotkami. Konala se slavnost s hudbou a průvodem. Válka v Olomučanech tím skončila. Obec zaplatila vysokou daň – tři občané zemřeli v koncentračních táborech, jedna žena byla zastřelena gestapem a mnozí se domů vrátili těžce poznamenaní.

Křtiny

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války ve Křtinách.

V závěru druhé světové války se fronta držela v oblasti Křtin asi čtrnáct dní. Dne 25.dubna 1945 bylo v důsledku krátkého náletu poničeno několik budov, včetně kostelního ambitu, který v té době sloužil jako hrobka pánů z Bubna a Litic. Poškozené ostatky z hrobky byly poté uloženy v kryptě pod podlahou kaple Svaté Anny. K osvobození Křtin tak došlo až 9. května. Během osvobozovacích bojů zahynulo v důsledku střelby a bombardování 14 křtinských obyvatel.

Lipůvka

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Lipůvce.

Německé jednotky plánovaly zřídit v Lipůvce poslední obranný bod, aby zdržely postup Rudé armády. Sovětské velení však vyslalo tři parlamentáře k vyjednávání, čímž zabránilo zničení obce. Tuto událost připomíná pamětní deska v Lipůvce.

Útěchov

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války v Útěchově.

Obec byla osvobozena 9. května 1945. Při bojích padl jeden sovětský voják.

Vranov

Podrobnější informace naleznete na stránce Průběh druhé světové války ve Vranově.

V dubnu 1945 dorazily do Vranova stovky uprchlíků z Brna a okolí. Někteří se uchýlili i do knížecí hrobky nebo na faru. Zároveň obec obsadili příslušníci německé divize „Hirsch“, kteří svévolně zabírali domy. Děla rozmístěná za vesnicí brzy objevilo sovětské letectvo, a tak musela být přesunuta. Ve škole vznikl lazaret, kde byli ošetřováni ranění z okolních bojů, 24 z nich zde zemřelo.

Obyvatelé čelili nedostatku potravin, elektřiny i neustálému nebezpečí. Bombardování 27. dubna přineslo nejtragičtější chvíle – jedna bomba zasáhla dům Františka Opletala a zabila jedenáct žen a malé dítě. Následkem útoků se někteří obyvatelé ukryli v lesích, kde si stavěli přístřešky.

V dalších dnech došlo ke granátovým útokům a 3. května zemřeli další tři lidé. Německá armáda se postupně stahovala, ničila vše, co nemohla odvézt, a pokusila se zablokovat silnice podminovanými stromy. Nakonec 9. května dorazily do Vranova sovětské a rumunské jednotky. Během jejich příchodu padl neznámý sovětský voják – na místě jeho smrti dnes stojí památník.

Vranov byl ušetřen velkých bojů, ale i tak obyvatelé zažili strach, chaos a ztráty. Po válce se ustavil místní národní výbor, začalo se s obnovou. V obci působila Revoluční garda, procházely tudy kolony osvobozených i navrátilců.

Zdroje

• Pamětní kniha obce Adamova, s. 160-162.
• Kronika města Adamova IV. díl, s. 268-270.
• Bez uvedení autora. Z Adamovské Škodovky v Slovo národa 1, č. 34, 16.6.1945, s. 2.
• KONEČNÝ. 9. května 1945 u nás v Adamově v Směr, 9. května 1959, roč. X., č. 22. Adamov: Adamovské strojírny., s. 1.
• ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975. s. 113-115, 137-138, 255-256, 304.
• VALÁŠEK, Hubert. Adamov v boji proti fašismu a za vítězství čs. pracujícího lidu nad buržoazní reakcí. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek ZK-ROH, 1985. s. 14–16.
• VALÁŠEK, Hubert a MARIÁNKOVÁ, Julie. Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905-1945. Brno: Blok, 1987. s. 117-121.
• SKOUPÝ, Jiří. Na závěr válečných let vzpomíná pan Jiří Skoupý v Zpravodaj Vranov, 2005, č. 2. Vranov: zastupitelstvo obce Vranov. s. 3-7.
• BUŠ, Ondřej. Blanensko v letech 1938-1945. Brno: Bakalářská práce, 2009. s. 20-22.
• RAŠKOVÁ. Závěr 2. sv. války v obci v Olomučanský zpravodaj, 2015. Brno: Obecní úřad Olomučany. s. 1.
• Přednáška a beseda k osvobození obce Bílovice nad Svitavou. Dostupné on-line.