Švédův stůl je jeskyně, která se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky poblíž Ochozské jeskyně a jeskyně Pekárny. Jedná se o krátkou průchozí jeskyni ve skalním bloku (od toho název stůl). Jeskyni kromě jeskynních medvědů, hyen a dalších zvířat obývali podle nálezů už neandrtálci před 100 000 lety, dále i mladší kultury (neolit, doba bronzová). Archeologický výzkum zde prováděl Bohuslav Klíma.
V 50. letech 20. století bylo z útrob jeskyně před ni vyvezeno větší množství sedimentů. Ty zkoumá v současné době mezinárodní tým archeologů pod vedením Archeologického ústavu AV ČR. Právě v tomto materiálu byl nalezen a oznámen nález vzácného vápencový bloku s pravěkou rytinou koně, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 15 000 let — tedy z konce poslední doby ledové. Rytina zobrazuje hlavu a krk koně a vznikla kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu, což ji řadí k mimořádným dokladům parietálního (jeskynního) umění v Česku. Nález naznačuje, že figurativní pravěké umění nebylo výsadou pouze západní Evropy a pravěcí tvůrci na Moravě byli součástí širšího evropského kulturního prostoru. Tento fragment pravděpodobně původně patřil ke stěně jeskyně a jeho objev přináší nové poznatky o symbolickém myšlení a rituálních praktikách lovců poslední doby ledové.
Pověsti
U jeskyně býval rozměrný balvan, který byl později archeology rozbit odstřelením. S tímto balvanem se spojuje níže uvedená pověst. Balvan údajně posloužil švédským vojskům jako jídelní stůl (někteří zmiňují, že zde sedával přímo Lennart Torstenson, který vedl švédská vojska při obléhání Brna), kolem kterého byli rozesazeni a hodovali to, co ulovili v místních lesích, nebo rekvírovali v okolních obcích.
Jiří Svoboda ve svém díle zmiňuje, že jeskyně měla sloužit jako úkryt pro majetek místního lidu. Jenže jeskyně byla vyzrazena a nepřátelské vojsko se všeho zmocnilo.
Zdroje
- Přispěvatelé Wikipedie, Švédův stůl [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2023, Datum poslední revize 13. 09. 2023, 10:04 UTC, [citováno 28. 12. 2025] [1]
- CHARVÁT, Jan. Rytina koně je stará až 15 tisíc let. Analýzy potvrdily unikátní nález v krasu. [online]. [cit. 2026-01-19]. Dostupné z: [2]