Lomy na Hádech představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády na severovýchodním okraji Brna. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lomových prostorů, které se liší dobou vzniku, rozsahem i dalším využitím.
Historie dolování
Vápenec se na Hádech těžil již ve středověku. V horní části kopce vznikaly malé takzvané selské lůmky, v nichž se kámen získával pro stavbu domů a dalších místních staveb. Jejich přesné stáří ani počet nejsou známy. Drobné lomy a jámy se postupně začlenily do krajiny a některé jejich pozůstatky jsou dnes obtížně rozpoznatelné.
Zásadní proměnu přinesl počátek 20. století, kdy začala růst potřeba vápence pro průmyslovou výrobu. V Maloměřicích vznikla cementárna, která zahájila provoz v roce 1908. Pro její zásobování se začaly otevírat a rozšiřovat lomy na svazích Hádů. Kromě vápence se zde těžily také další suroviny využívané při výrobě cementu, zejména vápnité břidlice a silicitické horniny, které sloužily jako korekční přísady.
S rozvojem těžby vznikl systém lomů propojených úzkokolejnými drahami, dopravními pásy a lanovkami. Vytěžená hornina se svážela do míst, kde se drtila a připravovala k dalšímu zpracování. Těžba tak postupně zasáhla značnou část původních stepních svahů, které do té doby patřily k botanicky cenným lokalitám.
Největší změnu přineslo otevření rozsáhlého Etážového lomu v 60. letech 20. století. Jeho postupné rozšiřování zásadně proměnilo jižní svah kopce. Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu byla definitivně ukončena v roce 1997. Následovala likvidace těžebních zařízení a postupná obnova přírody.
Jednotlivé lomy
Staré selské lůmky
Nejstarší těžební místa na Hádech vznikala již ve středověku. Šlo o malé jámové lomy, které sloužily především k získávání kamene pro místní stavební potřebu. Těžba pravděpodobně probíhala nepravidelně a podle okamžité potřeby.
Přesná poloha a stáří jednotlivých lůmků nejsou doloženy. Jejich pozůstatky se zachovaly v terénních nerovnostech a v některých částech Hádeckého lesa. Představují nejstarší známou etapu využívání zdejšího vápencového podloží člověkem.
Džungle
Lom Džungle patřil k prvním velkým lomům spojeným s průmyslovou těžbou na Hádech. Jeho rozvoj souvisel se vznikem maloměřické cementárny na počátku 20. století. Těžba se zde rozběhla přibližně kolem roku 1910 až 1911.
V lomu se získával vápenec a další suroviny potřebné pro výrobu cementu. Postupně zde vzniklo zázemí pro drcení a skladování horniny. Džungle se stala důležitým překladištěm, do něhož se dopravoval materiál také z dalších lomů. Z Růženina lomu vedla úzkokolejná dráha, která procházela tunelem. Později sem směřovala i lanovka z Lesního lomu v Líšni.
Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí Lamacentrum Hády, které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.
S těžební činností v tomto lomu souvisí také dvojice štol vybudovaných pro dopravu vytěženého vápence. Jejich ústí se nachází v současné Přírodní památce Kavky.
Růženin lom
Růženin lom se nachází na jižním svahu Hádů. Jeho současná podoba vznikala především v období od 20. do 60. let 20. století. V různých pramenech se objevují odlišné údaje o přesném zahájení těžby, jisté však je, že lom patřil k důležitým zdrojům surovin pro maloměřickou cementárnu.
Těžily se zde zejména vápnité břidlice a další suroviny využívané při výrobě cementu. Materiál se dopravoval do Džungle úzkokolejnou železnicí. Mezi jednotlivými částmi lomového systému vznikla dopravní infrastruktura včetně tunelů.
Při těžbě byl odkryt vydatný pramen, který napájí jezírka na dně lomu. V 70. letech byla část dna zavezena odpady z výroby cementu a dalšími materiály. Po ukončení těžby v roce 1997 začala postupná rekultivace, při níž byla obnovena jezírka a podpořen rozvoj přírodně cenných stanovišť.
Růženin lom je dnes významnou přírodovědnou lokalitou s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Vznikla zde také naučná stezka Cesta rákosím. V roce 2007 se stal součástí evropsky významné lokality Jižní svahy Hádů.
Lom Habeš
Lom Habeš se nacházel v okolí Velké Klajdovky. Jeho rozvoj souvisel s potřebou kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu. Těžba zde byla zahájena po druhé světové válce.
Vytěžený vápenec se dopravoval do dalších částí hádeckého lomového systému, kde se zpracovával. Provoz však komplikovaly vysoké náklady na dopravu. V roce 1947 byla proto těžba přesunuta do nově otevřeného Lesního lomu v Líšni. Lom Habeš byl následně uzavřen a jeho prostor byl později zastavěn nebo jinak přeměněn.
Lesní lom
.jpg)
Lesní lom leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.
Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. Její trasa je patrná při pohledu na letecký snímek dodnes. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.
Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.
Starý Městský lom
Starý Městský lom patří do souboru starších lomových prostorů na jižním svahu Hádů.
Jeho počátky souvisejí s rozvojem průmyslové těžby na Hádech na začátku 20. století. Přesné datum otevření ani ukončení těžby se však v dostupných pramenech nepodařilo jednoznačně doložit.
Etážový lom (též Nový Městský lom)
Etážový lom je největším a nejvýraznějším lomem na Hádech. Nachází se na jižním svahu kopce a jeho rozsáhlé stupňovité stěny vytvářejí nepřehlédnutelnou dominantu Brna. Těžba zde začala v 60. letech 20. století, kdy již starší jámové lomy přestávaly dostačovat rostoucím potřebám cementárny.
Postup těžby vytvořil několik výrazných etáží a odstranil rozsáhlé části původního svahu. Vápenec se používal především pro výrobu cementu. Lom byl součástí technologického systému, v němž se hornina drtila a dopravovala do maloměřického závodu.
Těžba byla ukončena v roce 1997. Od té doby se prostor postupně mění. Na odtěžených stupních se rozvíjejí teplomilná stepní společenstva a lokalita získává nový přírodovědný význam. Péči o vybrané části území zajišťuje Pozemkový spolek Hády.
Lom Kalcit
Označení Lom Kalcit se používá pro těžební lokalitu v oblasti Líšně, východně od hlavního souboru hádeckých lomů. Na rozdíl od starých lomů spojených s maloměřickou cementárnou jde o lokalitu, kde se vápenec těží pro další průmyslové využití.
Počátky využívání místa sahají do období první republiky, kdy zde stála kruhová vápenná pec bratří Hudcových z Ochoze. Vápenec se využíval jako surovina pro výrobu vápna. Pec byla v roce 1960 zbourána. V roce 2000 získala pozemky společnost Kalcit a po získání příslušného těžebního oprávnění zde zahájila těžbu vysokoprocentního vápence.
Lom Kalcit je třeba odlišovat od Lesního lomu, přestože obě lokality leží v líšeňské části širšího území Hádů a jsou spojeny se společností Kalcit. Historie těchto míst je odlišná a neměla by být zaměňována.
Konec těžby a návrat přírody
Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu skončila v roce 1997. O rok později byl ukončen také provoz maloměřické cementárny. Zanikla tak dopravní a zpracovatelská infrastruktura, která po desetiletí spojovala jednotlivé lomy.
Po ukončení těžby začala postupná rekultivace a obnova přírody. V bývalých lomech se vytvořila nová stanoviště pro rostliny a živočichy, na odtěžených svazích se obnovují stepní porosty a v Růženině lomu vznikla soustava jezírek. Některé části území jsou dnes chráněny jako přírodně mimořádně cenné lokality.
Hády tak představují výrazný příklad proměny krajiny: místo, které bylo po většinu 20. století využíváno pro průmyslovou těžbu, se postupně stalo významným přírodním a rekreačním územím Brna. Historické lomové stěny přitom zůstávají cenným dokladem geologického vývoje i průmyslové minulosti regionu.