Památníky v Adamově je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov.

Adamov není městem s velkým množstvím klasických monumentálních pomníků. Přesto se zde nachází řada míst, která připomínají významné osobnosti, historické události, padlé obyvatele, dělnické hnutí i průmyslovou historii města. Některé z nich jsou nenápadné pamětní desky, jiné mají podobu bust či soch.

Řada památníků navíc během desetiletí měnila své místo. Některé byly odstraněny, jiné přemístěny a několik původních památníků dnes už neexistuje.

Památník 40. výročí vlády Jana II. z Lichtenštejna

Památník 40. výročí vlády Jana II. z Lichtenštejna
Památník 40. výročí vlády Jana II. z Lichtenštejna

Památníky připomínající 40. výročí vlády Jana II. z Lichtenštejna byl vybudován v roce 1898 při příležitosti 40. výročí vlády knížete Jana II. z Lichtenštejna.

Původně stál v revíru Jezírko u Adamova, v prostoru Hradní cesty pod Novým hřbitovem. Dne 8. června 1968 byl zásluhou adamovského Historicko-vlastivědného kroužku přemístěn na své dnešní místo vedle stezky z Ptačiny k adamovskému nádraží.

V letech 2023–2024 byl památník v souvislosti s výstavbou Farmaparku zrekonstruován. Přibyla informační tabule a lavička.

Pamětní deska Aloise a Jana z Lichtenštejna

Pamětní deska Aloise a Jana z Lichtenštejna
Pamětní deska Aloise a Jana z Lichtenštejna

Pamětní deska připomínající Aloise II. z Lichtenštejna, který nechal v Adamově v roce 1857 vybudovat kostel svaté Barbory, faru, hřbitov a další objekty v jeho okolí. Jana II. z Lichtenštejna připomíná v souvislosti s přístavbou budovy v roce 1887.

Přesné datum osazení desky není známo.

Busta Bedřicha Smetany

Bronzová busta Bedřicha Smetany byla slavnostně odhalena 23. května 1937 pěveckým sborem Hlahol. Umístěna byla na horním náměstí, které bylo později právě podle ní pojmenováno Smetanovo náměstí.

Autorem busty je akademický sochař Jan Tříska.

Busta Tomáše Garrigua Masaryka

Busta Tomáše Garrigua Masaryka před školou na Komenského ulici
Busta Tomáše Garrigua Masaryka před školou na Komenského ulici

Busta prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byla v Adamově odhalena v roce 1938 před tehdejší měšťanskou školou na dnešní ulici Osvobození. Stejně jako bustu Bedřicha Smetany ji vytvořil sochař Jan Tříska.

Během okupace byla busta ukradena. V roce 1946 se na místo dostala její kopie, ani ta však dlouho nevydržela. V 50. letech bylo navrženo její odstranění, podařilo se ji ale uschovat. K opětovnému odhalení došlo až v roce 1989. Po prodeji bývalé školní budovy byla busta přemístěna před základní školu na ulici Komenského.

Pamětní deska obětem světových válek

Pamětní deska adamovských občanů padlých ve světových válkách společně s pamětní deskou padlých strojírenských zaměstnanců
Pamětní deska adamovských občanů padlých ve světových válkách společně s pamětní deskou padlých strojírenských zaměstnanců

Pamětní deska připomínající adamovské občany padlé v první a druhé světové válce patří k nejvýznamnějším pamětním místům ve městě.

Podle dostupných pramenů vznikla snad již kolem roku 1920. Původně byla umístěna v zátiší u Masarykovy busty před měšťanskou školou. Uvádí šestnáct jmen adamovských občanů padlých v letech 1914–1918. Po druhé světové válce na ní přibyla jména Františka Macháčka a Jaroslava Škrabala.

V roce 2008 byla deska přemístěna do současného pamětního zátiší na ulici Osvobození.

Památník osvobození – Rudoarmějec

Socha Rudoarmějce byla slavnostně odhalena 10. června 1951 u příležitosti připomenutí osvobození města. Jejími autory byli adamovský výtvarník Arnošt Zvěřina a Hubert Bílek. Původně stála u kostela svaté Barbory. V roce 1972 byla kvůli výstavbě nového zdravotního střediska přemístěna na Smetanovo náměstí a v roce 1994 následoval další přesun na ulici Osvobození.

Dnes tvoří součást pamětního zátiší společně s pamětní deskou padlým adamovským občanům a pamětní deskou zaměstnanců Adamovských strojíren. Původní komunistické symboly na podstavci byly při posledním přesunu odstraněny.

Busta Petra Jilemnického

Busta slovenského spisovatele, novináře a politika Petra Jilemnického byla v Adamově slavnostně odhalena 10. listopadu 1963 před základní školou na ulici Ronovská.

Autorem je akademický sochař František Hořava.

Pamětní deska Vatroslava Jagiće

Pamětní deska Vatroslava Jagiće na Skalním sklepě v Adamově v roce 2008
Pamětní deska Vatroslava Jagiće na Skalním sklepě v Adamově v roce 2008

Chorvatského slavistu Vatroslava Jagiće připomínala deska původně umístěná na budově Skalního sklepa. Slavnostně byla odhalena 11. prosince 1965.

Jagić v Adamově pobýval na konci 19. století a právě zde začal psát své paměti. Při privatizaci Skalního sklepa byla deska přemístěna na budovu městského úřadu. Později byla při zateplování budovy sejmuta a uložena v archivu městského úřadu.

Socha kováka a reliéf

Socha Kováka v roce 2015
Socha Kováka v roce 2015

Železářskou minulost Adamova připomíná socha kováka v životní velikosti. Vznikla v roce 1960 při oslavách 600 let železářské tradice v Adamově.

Původně byla umístěna u Skalního sklepa, kde ji doplňoval rozměrný reliéf s železářskou tematikou. Ten se později nedochoval. Samotná socha kováka byla v roce 1997 přemístěna před adamovský zámeček a v roce 2014 dostala své současné místo před sídlem společnosti Adast Systems.

Plastika ptáka a keramická stěna

K méně známým uměleckým památkám Adamova patří také plastika ptáka a keramická stěna v průmyslovém areálu v lokalitě Samara.

Obě díla souvisejí s významnou událostí v historii Adamovských strojíren – oslavami 600 let železářské tradice v roce 1960. Přípravy na oslavy začaly už v roce 1959 a jejich součástí nebyly jen kulturní a propagační akce, ale také vytvoření nových uměleckých děl.

K výročí byla kromě známé sochy kováka zadána také výroba nástěnných reliéfů s motivem ptáka, keramické stěny a velké vázy z pálené hlíny.

Keramická stěna a plastika ptáka se dochovaly v areálu Samary dodnes. Právě zde tak můžeme najít zajímavou připomínku doby, kdy se Adamovské strojírny snažily vedle své průmyslové funkce vytvářet také osobitý vzhled svých výrobních areálů.

Na rozdíl od klasických pomníků přitom tato díla nepřipomínají konkrétní osobnost nebo válečnou událost. Jsou spíše dokladem průmyslové kultury a výtvarné tvorby spojené s Adamovskými strojírnami v období kolem roku 1960.

Společně se sochou kováka tak tvoří zajímavou trojici uměleckých děl, která vznikla v souvislosti s oslavami 600 let železářství v Adamově.

Památník Dělnického domu

Památník Dělnického domu v roce 2010
Památník Dělnického domu v roce 2010

Dnes už neexistující památník připomínal jednu z významných staveb dělnické historie Adamova.

Dělnický dům byl postaven v roce 1921 v blízkosti Skalního sklepa. Sloužil dělnickým spolkům, konaly se zde schůze, přednášky, cvičení, divadelní představení i společenské akce. Po válce ještě několik let sloužil veřejnosti, než byl v roce 1953 zbořen kvůli výstavbě nového kulturního domu.

V roce 1971 byl v místech původního Dělnického domu odhalen betonový památník. Součástí byly také dvě desky – jedna připomínala historii Dělnického domu a druhá nesla verše v té době zakázaného autora Jana Skácela.

Část památníku byla odstraněna v březnu 2014. Betonová část byla rozebrána a z místa odvezena. Dvě desky na místě zůstaly.

Pamětní deska zaměstnanců strojírny

Pamětní deska připomínající zaměstnance strojíren zemřelé za druhé světové války byla původně umístěna na budově bývalého ředitelství Adamovských strojíren.

Podle dostupných údajů byla osazena v roce 1972 a jejím autorem byl František Pokorný. Po zániku Adamovských strojíren byla přemístěna na ulici Osvobození k Rudoarmějci. Dnes tak společně s dalšími pamětními prvky tvoří jedno vzpomínkové místo.

Památník československo-sovětského přátelství

Památník československo-sovětského přátelství
Památník československo-sovětského přátelství

Jedním z nejvýraznějších monumentů v Adamově je památník před bývalým ředitelstvím Adamovských strojíren na Mírové ulici.

Odhalen byl 13. listopadu 1975. Autorem byl brněnský sochař František Hořava, který se dokončení svého díla nedožil. Dokončil je akademický sochař Ladislav Martínek.

Na přibližně dvoumetrovém podstavci stojí bronzová socha ženy s praporem a kyticí. Původní symbolika památníku byla spojena se Svazem československo-sovětského přátelství.

V letech 2015–2017 prošlo místo rekonstrukcí. V roce 2017 byla na podstavec doplněna nová pamětní deska s veršem Stanislava Kostky Neumanna z knihy Lesů, vod a strání.

Pamětní deska „Adamov – městské centrum“

Masivní deska s městským znakem a nápisem „Adamov městské centrum“ byla odhalena v roce 1979 při oslavách 300 let od první písemné zmínky o Adamovu. Autorem byl ing. Volavý. Později byla část nápisu „městské centrum“ odstraněna.

Socha muže s dítětem

Socha Otec s dítětem
Socha Otec s dítětem

Poněkud méně známým dílem je socha Otce s dítětem na ulici U Kostela. Přesné datum jejího odhalení není znám, podle dostupných záznamů k němu došlo v letech 1970–1971.

Autorem je brněnský sochař Konrád Babraj.

Studánky v adamovských lesích

K památným místům v katastru Adamova patří také několik studánek, které vznikaly jako součást tradice estetické úpravy lesní krajiny a Lesnického Slavína. Nejvýraznější z nich je Ptačí svatyně, někdy označovaná také jako Ptačí studánka, vybudovaná v roce 1935 na místě tehdejší ornitologické stanice. Studánku nechal podle vlastního návrhu vybudovat lesník Josef Opletal. Její výzdobu tvoří mimo jiné motiv dvou sýkorek a citáty věnované ptactvu.

Další je studánka U Psa, vybudovaná v roce 1938 rovněž z Opletalova podnětu. Třetí významnou studánkou je Slučí studánka nedaleko Horky. Ta vznikla v roce 1947 zásluhou Josefa Opletala jako náhrada za původně zamýšlenou, ale nedokončenou studánku Františka de Pauly Duška. Název Slučí získala až později podle obrázku sluky, který byl na studánku v roce 1966 omylem umístěn.